Jue hun yin
Tchaj-wan, Thajsko, 2009, 94 minut
Režie: Tiwa Moeithaisong
Scénář: Shih-keng Chien
Hrají:
Pitchanart Sakakorn
Kenji Wu
Matt Chung-tien Wu
Honza Vojtíšek docela dobře poznamenal, že tohle je snímek, který začíná nesmírně obyčejně, protože máte pocit, že je to jen duchařina, kde se bude strašně moc tlačit na pilu, kde půjde o ty lekací scény, u nichž budete mít pocit, že se při natáčení pouštěly snímky jako „Kruh“ a „Ju-on“. Jenže když dáte tomuhle filmu šanci, zjistíte, že má příběh, který je velmi originální.
Příběh se odvíjí pozvolna a pomalu. Nejprve sledujete zjizveného mladíka, který má vidiny o tom, že je mrtvý, případně o tom, že je mrtvý někdo jiný. Jednou se probudí v nemocnici, jizva zmizela, a on zjišťuje, že se jmenuje trochu jinak, než si myslel, že má manželku, o které nevěděl, a podle všeho i podivnou ztrátu paměti, kdy si pamatuje trochu jiný život. Začíná ale žít jako úředník a do ruky se mu dostávají úmrtní listy osob.
Na tom, že musí pracovat s úmrtními listy, by nebylo něco až tak divného, protože s těmi prostě někdo pracovat musí. Problém je ten, že mu listy většinou předávají ti, co jsou na nich napsáni. Film tak získává další surreálný prvek a vy se v tom trochu začínáte ztrácet, jako kdybyste procházeli mlhou. Snímek je ale dostatečně dobře natočený a má dostatečně dobrý scénář, abyste z mlhy vyšli a pochopili, o co vlastně šlo.
„Jue hun yin“ je film, který se ve druhé polovině stává o něco více fantastickým, než hororovým, ale díky neustále temnému obrazu se daří atmosféru jakž takž držet pohromadě. Tohle mám na thajských filmech docela rád. Jako kdyby nebylo východisko. Ale oni nakonec v závěru dokážou, že tu východisko je. A pokud ne přímo východisko, tak alespoň nějaké ty emoce, které nejsou nutně zděšením.
Thajský snímek „Jue hun yin“ je rozhodně potvrzením toho, že thajské horory nejsou až tak špatné. Jen by to chtělo ještě trochu lepší filmovou techniku a budou to skutečně skvělé filmy. Scénář je v tomhle případě rozhodně prvkem, který hraje prim. Pak už jen stačilo udržet atmosféru a vést herce způsobem, který je dostačující. Není to převratný horor, ale je to velmi dobrý horor.
Hodnocení: 70 %
