Kingdom Come
Kanada, 2014, 97 minut
Režie: Greg A. Sager
Scénář: Greg A. Sager, Geoff Hart a A. Jaye Williams
Hrají:
Ry Barrett (Sam Becker)
Camille Hollett-French (Jessica Martin)
William Foley (Charles Monroe)
Jason Martorino (Daniel Levine)
Začátek filmu „Kingdom Come“ je tak trochu tradiční. Skupina lidí, která se navzájem nezná, anebo se alespoň zdánlivě nezná, se probudí na místě, kde jsou podle všeho uzavřeni a nemohou ven. Tentokrát to není nějaká malá místnost, kde si můžou tak akorát sednout nebo lehnout, ale je to celkem velká nemocnice, která už podle všeho neslouží svému původnímu účelu, a tak ji mohou využívat i jinak.
Kdo ji využívá? Proč jsou postavy v nemocnici zavřeny? Tohle jsou ty otázky, které by vás – stejně jako postavy – měly pálit. Právě v tomhle směru by se měl snímek snažit o budování nějakého napětí, stylu, který vás strhne a hned tak nepustí. A popravdě, v první části se to daří, protože ta nejistota je dobrým stavebním kamenem, i když nemusí vést k postavení skutečně dobrého výsledku.
Co se snímku rozhodně daří, to je skutečnost, jak jsou jednotlivé osudy osob odhalovány a spřádány. I když se na první pohled zdá, že jsou to cizinci, kteří o sobě navzájem nic neví, odhalují se skutečnosti, které ukazují, že to není tak úplně pravda. Co si ale budeme povídat, tohle není nic nového pod sluncem. Přesto film z tohoto pohledu dovede zaujmout, ač ve skutečnosti není tak chytrý, jak se tváří.
Četl jsem, že snímku je vytýkáno to, že vypadá lacině, ale zrovna tahle skutečnost mi nevadila. Ani si nemyslím, že by vypadal skutečně lacině, jen ti herci nejsou tak dobří, ale zrovna v „Kingdom Come“ mi to nějak zásadně nevadilo. Je to relativně různorodá skupina, na kterou v podobných filmech narazíte, ale odehrají to, co se od nich očekává, a některé vypjaté scény pak vyznívají celkem dobře.
Postupem času zjistíte, že snímek opravdu není tak zajímavý, jak se tváří, a je to jen taková prapodivná hra na kočku a na myš, kde se ty charaktery ztrácejí a kde jednotlivé vazby postrádají nějaký větší význam. Není to přesto až tak špatné a já myslím, že takový průměr si to za mě zaslouží. Na konci už je to pak místy dost patetické a celkem taky trapné, ale stejně tam vidím i pozitiva, kdy mě to docela bavilo.
Hodnocení: 50 %
