Meet the Feebles
Nový Zéland, 1989, 94 minut
Režie: Peter Jackson
Scénář: Peter Jackson, Danny Mulheron, Stephen Sinclair a Fran Walsh
Peter Jackson, jak již jistě každý ví, měl kariéru i před „Pánem prstenů“, i když si pořád říkám, že jestli mu byla trilogie svěřena na základě jeho starých novozélandských pecek, možná jsou v Hollywoodu přece jen lidé, kteří nemají mainstreamový vkus, ale dokážou odhalit skutečně skvělého filmaře. Ať už „Bad Taste - Vesmírní kanibalové“, Braindead anebo dnes recenzovaný loutkový film „Meet the Feebles“, ani v jednom případě se nejedná o snímky, které by byly schopné nadchnout široké publikum, i když Braindead je prostě kultem, který by se měl dostat mezi lidi.
„Meet the Feebles“ jsou třetím filmem ze jmenovaného tria, a to především pokud se týká kvality. Co do chronologie byl Jacksonovým druhým celovečerním filmem (hned po „Bad Taste - Vesmírní Kanibalové“ a těsně před Braindead). Dle mého názoru je „Meet the Feebles“ kvalitativně pod oběma snímky, ale myslím, že s „Bad Taste - Vesmírní kanibalové“ u mnohých fanoušků svedou bitvu o postavení na jejich žebříčku preferencí. Rozhodně se ale jedná o film nejspecifičtější, protože ani pro Jacksona nejsou loutkové filmy nijak typické.
Inspirace pro film je jasná. Peter Jackson si vzal na paškál klasiku, jakou v Americe, ale i ve světě jednoznačně jsou postavičky „Muppets“. Jedná se o loutky, které se staly legendami dětské televizní zábavy, o čemž jsme se mohli přesvědčit i my v nedávno uvedeném filmu „Mupeti“. Peter Jackson použil loutky, které vypadají podobně, ale umístil je do příběhu, který rozhodně není ve svém pojetí tomu televiznímu jakkoli podobný. Ale přitom všechno vypadá docela nevinně. Skupina zvířátek se snaží o to, aby byla zachována televizní show, ve které vystupují. Nedávný film „Mupeti“ byl v tomhle směru podobný.
„Meet the Feebles“ jsou jiní v tom, že se zde souloží, je tu spousta špíny, kouří se, berou se drogy, objevují se zde „nahotinky“, mluví se tak, že by z toho leckteré nevinné dítě mohlo dostat epileptický záchvat, a nakonec se i střílí, teče krev a po chodbě zůstávají rozmáznuté vnitřnosti. Ne, tohle v klasických „Mupetech“ nebo v „Sesame Street“ určitě neuvidíte. Nebo jsem o něco přišel?
Příběh se do sebe snaží vměstnat trochu té romantiky, zrady, nevěry, závisti, nenávisti, prospěchářství, prostě obrovskou hromádku citů, a ono se to daří velmi dobře. Jsou zde památné scény (nejpamátnější asi s kulometem), stejně jako památné hlášky. Film není přímo horor, ale přesto dokonale pasuje do Jacksonovy prvotní trilogie. Docela bych byl rád, kdyby se vrátil ke kořenům, i když je pravda, že stejně tak budu rád, když se vrátí k látce „Pána prstenů“, respektive „Hobita“.
Hodnocení: 60%