Kmochův Kolín: Festival of the Dead
2013, 150 Kč
Scénář: Pavel Jecelín
Kresba: Jakub Rusek a Vojtěch Velický
Pro jednou jsem se rozhodl, že asi nemá moc cenu si brát nějaké servítky. Jestli by takhle měla vypadat budoucnost českého komiksu, tak se asi vrátím k normálnímu psanému slovu. "Kmochův Kolín: Festival of the Dead" je špatný komiks, i když ne ve všech ohledech, což je na tom to nejsmutnější. Takový komiks "Space Trashers" měl problémový scénář, ale byly tam alespoň prvky, které celkem fungovaly. Jako celek to nebylo ono, ale něco se tam najít dalo. V případě kresby šlo o dobrý komiks. Jenže "Kmochův Kolín: Festival of the Dead" je pro mě prostě průserem, a to na obou frontách, tedy na frontě scenáristické i té kresebné.
Na první pohled to nevypadá špatně, protože je zde téma zombie a já mám zombie rád, jenže v tomhle podivně metaforickém podání, kde jsou navíc ještě rádoby české postavy, které jsou příjemné asi jako zvracení během průjmu, mi to prostě nesedí. Navíc, slibují se zombie, čekáte explicitu, ale je vidět, že na to tvůrci neměli a raději se spokojili se špatnými a všudypřítomnými vtipy, které mě doslova ubíjely. O co jde? Sledujeme příběh o tom, jak se zombie usadili na světě. Se zombie se pak setkáváme během blížícího se festivalu Kmochův Kolín. Ani nevím, jestli je to myšleno jako propagace, anebo čistě jako cynický výsměch. To je jedno. Musíme se seznámit s obrovským množstvím postav, které vlastně vůbec nepoznáme, a to jen proto, aby došlo na festival, kde se bude zabíjet. Celé je to ve skutečnosti jen jedna velká řežba s rádoby hláškami a věčným mrvením českého a sem tam i anglického jazyka. Některé hlášky jsou povedené, bohužel zanikají v tom celkovém marastu.
Takže ke scénáři. Už jsem k němu něco řekl, ale to nejhorší je skutečnost, že amatérští tvůrci podle všeho ani nejsou schopní vypravěči. Popravdě, já ani netuším, proč je ten komiks tak dlouhý, proč je tam tolik postav, proč se to vlastně celé děje, když to mohlo být deset stránek o tom, jak pár ožralů rozseká pár nadšenců do dechové hudby/zombies. Tušíte tam nějakou tu ironii, ale v tomhle podání máte spíš chuť tvůrce umlátit jejich vlastním výtvorem. Ještě že to není takový špalek. Scénář pak naprosto upadá v tom smyslu, že ani není schopen udržet vypravěčské tempo, zaujmout, anebo nějak plynule přecházet mezi panely. Sem tam jsem měl pocit, že tak jeden, dva panely na stránce jsou naprosto zbytečné, a když by se daly pryč, nic by se nezměnilo. A to jak v plynulosti děje, tak i v možnosti něco pochopit. Je až neuvěřitelné, jak se tak jednoduchý děj dá zakomolit do něčeho, co vám místy nedává smysl. Ne, že by kresba nebyla dost vypovídající, ale prostě proto, že to scénárista nezvládl. Ne, každý, kdo píše, je vypravěč. A ne každý to o sobě ví.
Pak je tu kresba. Ona není úplně špatná, navíc jsou tu dva styly, protože do hlavního příběhu je vložen kraťas od Vojtěcha Velického. Hlavní kreslíř Jakub Rusek se asi hodně inspiroval Millerem a jeho kamarádstvím s černými a bílými plochami. Také možná četl "Aloise Nebela". Někdy se zdá, že černé plochy mají smysl, že jde o stíny, někdy jsou to prostě jen černé plochy, aby to celé nebylo bílé. A když se budete sem tam na to nasvícení soustředit, uvědomíte si, že paprsky na jednom panelu dopadají na předměty různě. Je to ale celkem dobře kamuflováno. Někdy jsou černé a bílé plochy narušovány šrafurou, což nějak společně nejde ani moc dohromady. A jak už jsem říkal, explicitnost je tu zastoupena jen v podobě šmouh a skvrn, což mě docela překvapilo, čekal jsem pořádný nářez. V tomhle směru je zajímavější vsuvka Vojty Velického, který má co do kompozice něco ze Saudkovy rozmáchlosti. Detaily má rozhodně lepší než Rusek.
Tak jsem si ulevil. Jsem si jistý, že někdo si tam najde místa, která stojí za to. A neříkám, některé nápady jsou dobré, vynikají, což ale jen dokazuje, že ten zbytek je strašný... no, prostě strašný. Kdyby si tohle chlapci vydali jen pro sebe a nedostalo se to do širší distribuce, kde jsem po tom sáhnul - přece jen je to horor - je to jedno. Ať si vydávají pro zábavu. Ale když už se to ke mně dostalo a já jsem si četbu protrpěl, nemůžu si pomoct, ale musím tohle svoje utrpení dát najevo. Doufám, že se najdou scénáristé, kteří přece jen ještě ukáží, že tu béčkovou produkci jde udělat nějak pořádně. Když už nic jiného, alespoň dějem, který je trochu srozumitelný a má hlavu a patu. Tady je snaha o nějakou myšlenku, ale pointa je naprostý úlet zbytečnosti a strasti.
Hodnocení: 20 %