Kostka 2 - Hyperkrychle
Cube 2: Hypercube
Kanada, 2002, 94 minut
Režie: Andrzej Sekula
Scénář: Sean Hood, Ernie Barbarash a Lauren McLaughlin
Hrají:
Kari Matchett (Kate Filmore)
Geraint Wyn Davies (Simon Grady)
Grace Lynn Kung (Sasha)
Matthew Ferguson (Max Reisler)
„Kostka“ je snímek, který mě nesmírně zaujal a který byl velmi silně depresivní. Jste zavření v kostce, z které se dostanete jen do další obdobné kostky. Jako kdybyste byli v rozsáhlém bludišti a prostě nemohli ven. Neskutečně skličující a navíc i dobře provedené – snímek neměl velký rozpočet a strašně mu to slušelo. Byl velmi temný a na diváka se přenášelo přesně to, co mělo. Snad jen kromě ne až tak kvalitních hereckých výkonů, ty dojem trochu kazily.
Co mohlo přijít ve druhé „Kostce“, když v první vlastně ani trochu nebylo řečeno, kde se kostka vzala a proč jsou v ní uzavření lidé? No, přišla další kostka, která je ještě lepší. Nebo alespoň lepší být měla. Je prosvětlenější, je v ní o něco více lidí, ale princip zůstává stejný. Z jedné kostky se dostanete do další a nejspíš není úniku. Jenže přece je tu ještě něco navíc. Film je mnohem více sci-fi, protože postavy nejsou v kostce, ale dokonce v hyperkostce, nebo tedy hyperkrychli, která se prezentuje čtvrtým rozměrem.
Nejprve si postavy myslí, že čtvrtým rozměrem je prostor, ale on to bude nakonec čas. Anebo je tu rovnou pět rozměrů. Kostka už se nechová jen jako něco, co vás může zabít, není mechanická, ale působí v ní síly, které není úplně snadné pochopit. A tak se z filmu vytváří poměrně komplikované – a zbytečně komplikované – sci-fi, které naprosto postrádá děsivost a klaustrofobii prvního filmu, protože už se v tom tak zamotáte, že vám vlastně bude jedno, kdo je tam, proč tam jsou a co se vlastně děje.
Přitom dění je jednoduché – ono není moc co vymýšlet. Tady vždycky primárně půjde o interakci mezi jednotlivými postavami, které jsou v kostce uzavřeny. Jenže tím, jak jsou do toho přidány hrátky s prostorem a časem, nabývá to místo psychologického rozměru i rozměr fantastický, který z toho prostě dělá přehnané divadlo. Je to velká škoda, protože i ten základní nápad zde byl zabit tím, že se tvůrci až moc snažili vymyslet něco naprosto nového, něco, co bude tak strašně cool, až to bude otřesné.
Já jsem si pamatoval, že mě série „Kostka“ po prvním dílu nakonec zklamala, ale nemohl jsem si vzpomenout, proč to zklamání přišlo. No, teď jsem si to osvěžil a docela se děsím nulté „Kostky“. „Kostka 2 - Hyperkrychle“ je filmem, který nesmírně kazí to, co bylo v prvním filmu nastoleno. Druhý film nemá atmosféru, nemá neustálé napětí, které vás provází, a nakonec nemá ani potřebnou nápaditost, ta se stává jen zběsilou nesmyslností, která vás utrápí.
Hodnocení: 25 %