La casa nel tempo
Itálie, 1989, 84 minut
Režie: Lucio Fulci
Scénář: Gianfranco Clerici, Lucio Fulci a Daniele Stroppa
Hrají:
Keith Van Hoven (Tony)
Karina Huff (Sandra)
Paolo Paoloni (Vittorio Corsini)
Bettine Milne (Sara Corsini)
Lucio Fulci je natolik specifický režisér, že prostě není možné jeho filmy jen tak jednoduše zatratit. Ony si o to možná na první pohled říkají, přece jen, ne každému sedne násilí, které je v nich většinou zobrazováno poměrně naturalisticky, ale to nic nemění na tom, že i tak se může jednat o snímky kvalitní, anebo minimálně takové, které pojímají danou látku trochu jiným způsobem, než jsme zvyklí.
Tématem, které si vybral pro snímek „La casa nel tempo“, což by se nejvhodněji přeložilo asi jako „Dům času“, je strašidelný dům. Právě tady nám Fulci ukazuje, že tohle téma opravdu není tak vyčpělé, jak by se na první pohled zdálo a jsou zde možnosti, jak jej dál rozvíjet. Ta originalita je především ve Fulciho zvláštní, možná trochu buranské a amatérské poetice, kterou jeho filmy mají, ale právě díky tomu získává film trochu jiný nádech, trochu nový význam.
Hlavním hrdinou filmu je tentokrát v podstatě dům sám, i když jsou zde postavy, které jsou pro dění samozřejmě důležité, ač ony jsou primárně loutkami, nikoli nutně hybateli děje. Je to trojice ne právě milých mladých lidí. Jsou to vlastně kriminálníci, vandalové, kteří se dostanou na místo, jež nepřeje normálnímu životu. Tím místem je titulní dům, kde je spousta hodin, které jsou zastavené, ale když se rozejdou, může to doslova měnit čas, který zde plyne oběma směry, což se promítá do reality.
Na první pohled se nemusí zdát, že to je až tak originální, ale když se tohle spojí s italským hororem, získáváte zajímavou kombinaci drsného filmu s paranormálními prvky, které dokáže tímhle způsobem spojit právě a jenom Lucio Fulci, jenž vytváří neskutečnou atmosféru, kterou je prodchnut celý snímek. Tohle je dar, který tenhle autor měl. Ať natáčel v podstatě cokoli, atmosféra jeho filmů byla neskutečně hutná.
„La casa nel tempo“ je další ukázkou toho, že Lucio Fulci rozhodně stojí za to. Stojí za to, aby se na jeho filmy lidé stále dívali, alespoň tedy ti, které baví horor. Tenhle italský autor je prostě jedinečný a temná poetika jeho filmů rozhodně stojí za pozornost. Dokáže vás uvrhnout do depresivně nepříjemných hloubek děsivého světa. Takový zážitek stojí se neomrzí, pokud s podobnými filmy nemáte problém.
Hodnocení: 75 %
