La morte vivante (1982)

40%
Když se probudí princezna, ještě to neznamená, že jí skutečně je. "Le morte vivante" je probuzením krásky, ale probuzením ze smrti.

 

La morte vivante

Francie, 1982, 86 minut

 

Režie: Jean Rollin

Scénář: Jean Rollin a Jacques Ralf

Hrají:

Marina Pierro (Hélène)

Françoise Blanchard (Catherine Valmont)

Mike Marshall (Greg)

Carina Barone (Barbara Simon)

 

Francouzský upírský film. Zas tak zvláštní spojení to není. Nevím proč, ale upíři mi k Francouzům docela sedí. Snad to bude něco v jejich povaze, nevím. Film „La morte vivante“, který je známý také pod svým anglickým názvem „The Living Dead Girl“ se ze začátku – a právě i díky anglickému názvu – tváří trochu jinak, než jaký ve skutečnosti je. No jo, přiznám se, že jsem si o filmu dopředu nic nezjišťoval a myslel jsem si, že dostanu zombie nářez. Ale od Francouzů? Ne, od nich jedině upíry.

Až na tu krev vypadá jako princezna.

Film je francouzský, o tom není pochyb. A ne, není to jen proto, že se v něm mluví francouzsky, ale i proto, že se zde objevuje nahota v takových záběrech, které si americká produkce většinou nedovolí. Jenže jak se na to budete tak nějak dál dívat, možná vás napadne, že to zas od těch Američanů tak daleko není. Hned se vám vybaví nějaké specialitky 70. let jako například „Let’s Scare Jessica to Death“. Tenhle film se mi vybavil i díky tomu, že je zde podobná dějová linie. Jasně, a také proto, že je zde upír. Musel jsem se podívat, jestli autorem předlohy náhodou není Sheridan Le Fanu. Není.

Asi se mu chtěla trefit do očí.

Jean Rollin a Jacques Ralf zvolili svou vlastní cestu a scénář si napsali sami. Aby byl film zajímavý i pro americké publikum, kam byl také původně směřován, alespoň dle mého skromného názoru, dva herci jsou Američani. Zaměřeno je ale přece jen hlavně na Francouze a na tu jejich krásnou řeč. Francouzi se nám ale snaží ukázat, že v Evropě nejsou pouze Italové, kdo se dokáže vyžívat v troše toho gore. Hned úvodní scéna – zrození upíra – nám ukazuje, že tady se to s lidskou krví myslí docela vážně, tedy až na její neskutečně umělou barvu.

Dívky mají rády panenky.

Příběh se točí kolem toho, že se probudila jedna žena, upírka, která ani pořádně neví, kým je, co je, ale postupně to zjišťuje. Nelíbí se jí to. Vidíme tu trochu toho boje se sebou samou, ale není to něco, co by mělo více prostoru. Jen ukázka toho, že Francouzi jdou většinou ve svých filmech hlouběji než pouze k povrchním nechutnostem. Ale film „La morte vivante“ je opravdu hlavně povrchním snímkem, který si jen sem tam hraje na nějaké to vyšší umění. Film, který se tváří francouzsky, ale vlastně je hodně americký. Škoda, protože více toho francouzského by bylo zajímavější. Stačí vzpomenout na „Les Lèvres rouges“.

V amerických filmech zase tolik záběru neuvidíte.

Francouzi nám podávají něco, co si hraje na umění a snaží se jít ve šlépějích snímků jako „Les Lèvres rouges“ nebo „Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye“, ale ono to je celé takové prázdné. Herecké výkony jsou nečekaně přehrávané, což ještě podporuje kamera, která nutí herce, aby se dívali přímo do objektivu, což mě docela irituje. Opravdu jsem si připadal, že se dívám na herce divadla, kteří se snaží navázat kontakty s publikem. Za mě tedy spíš palec dolů.

 

Hodnocení: 40%

Hororové filmy


Přidat komentář