Laird Barron: Okultace a jiné povídky
Occultations
Vydalo nakladatelství Laser, 2016, 339 Kč
Kniha „Okultace a jiné povídky“ je první knihou Lairda Barrona, která u nás byla vydána, i když se rozhodně nejedná o první publikaci jeho díla v češtině, za což mohly především magazíny „Fantasy & Science Fiction“, které nějakou dobu měli českou mutaci. Díky knize „Okultace a jiné povídky“ jsme ale získali první ucelený soubor Barronovy tvorby, což rozhodně stojí za to. Dnes pravda už máme toho Barrona trochu více, ale i tak je potřeba si tuhle povídkovou sbírku připomenout.
Les
Tohle je přesně povídka v duchu Lairda Barrona. Nevíte, co od něj vlastně máte čekat, je tu spousta témat, která by mohla být nosná, ale ona nejsou, a pak povídku dočtete a nejste si jistí, že víte, co jste vlastně četli. Rozhodně z toho máte ale nepříjemný pocit. Sbírka se neotvírá nejsilnější povídkou a může vést k tomu, že odradí, ale také vás možná přiměje o Barronových povídkách trochu víc přemýšlet.
Okultace
Na Barrona celkem krátká povídka, která se odehrává v podstatě celou dobu jen v jedno motelovém pokoji. A právě tam se mu daří budovat skvělou atmosféru, a to vlastně jen nejistotou a dialogy dvou postav, které nikam nevedou. Myslím ty dialogy. I když ony ani osudy postav nevedou na konkrétní místa. Barronovský konec, který tomuhle sedí. Ošíval jsem se.
Lagerstätte
Jedna z nejdivnějších povídek, které se ve sbírce „Okulace a jiné povídky“ objevila. Je dobře napsaná, je místy celkem pochopitelná, ale pak má najednou čtenář nepříjemný pocit, že se něco stalo, že to není takové, jak by mělo. A není to jen tím. Že vyprávění není nutně chronologické. Nemyslím si, že by chronologické posazení kapitol pochopení vyloženě pomohlo.
Mysterium tremendum
Pro některé nejlepší povídka sbírky, i když se přiznám, že mi ještě trochu více sedla povídka následující. „Mysterium tremendum“ má výborně napsané postavy a úvod, kdy byste si mysleli, že půjde o nějaký vidlácký horor nebo „chatu v lesích“. Ale tohle je Barron a i tohle téma si bere po svém. A zvládá to skvěle. Tajemno a šílenství se zde skvěle prolnou.
Co peklo schvátí
Skvěle vystavěná povídka, hlavně díky tomu, jak je zde parádně popisováno prostředí, kam hlavní postavy přijedou. Ale nejen prostředí, skvěle je popsaný i vztah dvou hlavních postav, které jsou tedy manželským párem. Mimochodem, to je velmi silná Barronova stránka. I když se zdá, že je místy abstraktní a nejasný, postavy má skvěle napsané vždy.
Strappado
Laird Barron dokáže překvapit. Nejen tím, že je povídka „Strappado“ poměrně jasně srozumitelná, ale i tím, jak dokáže změnit prostředí, trochu i subžánr, vyprávěcí techniku a celkový dojem. A také překvapí tím, jak není explicitní v povídce, kde by se to čekalo. Tady není explicitní, a přesto dělá úchvatný dojem. Děsivě úchvatný dojem.
Hotel Broadsword
Barron je rozhodně jedním z nejoriginálnějších Lovecraftových následovníků. Snad i proto, že mnohdy budete mít pocit, že to možná ani Lovecraftův následovník není. Ale on je a pohybuje se v kosmickém hororu s přehledem, přesně ví, co chce a vždycky vás dostane. Ani tentokrát nevíte, co se stane. A nejen díky tomu budete z té hrůzy nesví.
-30-
V případ povídky „-30-“ – kde sakra chodí na ty názvy? – si budete říkat, jestli se jedná o horor, jestli se jedná o sci-fi a kde je sakra zakopaný pes. Vlastně nevím, nejsem si jistý, aloe povídka skvěle zapadá do Barronova světa a máte pocit – oprávněný – že tam bude možná lehká – možná i silnější – návaznost na jeho další příběhy.
Šest šest šest
Na Barrona povídka, která se odehrává na relativně malém prostoru, i když si jsem jistý, že po jejím přečtení nebudete o nic chytřejší. Přesto je to povídka s naprosto skvělou atmosférou, která postupně graduje. Ukazuje tak autorovu sílu, která se ukrývá právě v atmosféře, jež není jen podivná, ale je skutečně čistě hororová. Pro tuhle povídku to platí dokonale.
Laird Barron mě sbírkou „Okultace a jiné povídky naplno přesvědčil, že je jedním z nejzajímavější a nejoriginálnějších hororových autorů současnosti. Není to žádný klasický autor, nikoho nevykrádá, nikomu se nepřizpůsobuje. Jede si podle svého a píše horory, které dovedou atmosféricky odrovnat. Stalo se mi to hned u několika povídek. Stejně jako se mi stalo, že jsem měl pocit, že jsem ani zdaleka nepochopil vše. Ale vlastně to vůbec nevadí, i tak jsem si vše skvěle užil.
Hodnocení: 80 %
