Last House on Dead End Street
USA, 1977, 78 minut
Režie: Roger Watkins
Scénář: Roger Watkins
Hrají:
Roger Watkins (Terry Hawkins)
Ken Fisher (Ken Hardy)
Bill Schlageter (Bill Drexel)
Kathy Curtin (Kathy Hughes)
Film, který byl natočen již v roce 1973, ale na veřejnost se dostal až o několik let později. Snímek, o kterém se nějakou dobu myslelo, že je to ve skutečnosti snuff. „Last House on Dead End Street“ je exploatační film, který je titulovaný různými způsoby, ale když se na něj podíváte v dnešní době, tedy více jak 40 let od doby jeho natočení, je vidět, že to, co dříve bylo považováno za velmi kontroverzní, je v současné době prostě jen hloupé a ve svém žánru vlastně docela naivní.
Ano, film má efekt na diváka, to je jasné, ale o to přece šlo, že? Navíc film neměl dělat dojem jen sám sebou, ale také tím, jaká je jeho historie. V roce 1973 byl natočen, aby následně byl ztracen, objeven, znovu ztracen a následně přece jen vydán. Sám Roger Watkins navíc nebyl prve uváděn v titulcích jako režisér, ale bylo zde jméno Victor Janos. Až v roce 2000 Watkins potvrdil, že to byl ve skutečnosti on sám, kdo pod tímto pseudonymem snímek režíroval. Kromě toho napsal i scénář a zahrál si hlavní roli.
V hlavní roli máme maníka, který by chtěl točit filmy. Je to chlap výrazně znuděný životem a vlastně i tvorbou. Chtěl dělat pornografické filmy a něco takového i natáčel, ale tohle mu nestačí. Chce něco víc, něco jiného. A pak zjistí, co je to víc. Je to násilí, které skutečně může zachytit, násilí, které může spáchat na lidech. S dalšími podobně smýšlejícími lidmi se pustí do toho, že natáčí na kameru, jak vraždí.
Nechci říkat, že tohle je něco, co by už mělo být normální sledovat, protože to normální není, ale na druhou stranu i v celkem mainstreamových filmech v současnosti vidíte násilí, které je dost nad míru. Tady je vidět, že se násilí zobrazované ve filmu výrazně posunulo a snímek „Last House on Dead End Street“ už nedokáže šokovat tak, jak to dokázal dříve. Navíc je na něm strašně patrné, jak je snímek směšný, když je schopný ukázat rozřezávání těla, ale ženské tělo, nahé, zabírá jen z těch správných úhlů, což tedy znamená, že nic erotičtějšího není vidět. A takhle je to i s těmi gore scénami. Všechno pěkně tak, aby to bylo uvěřitelné, ale ne tolik, aby nebylo možné sledovat, jak se gore dělalo.
„Last House on Dead End Street“ je snímek, který chce šokovat, který má efekt na diváka, ale rozhodně by to mělo větší efekt, kdyby to člověk viděl před těmi 40 lety. Dnes je to spíš jen nekvalitní ukázka toho, jak snaha šokovat byla tím hlavním. To je možné vidět i v současných filmech, ale to neznamená, že má smysl velebit něco, co vzniklo před 40 lety a dnes to už celkem zastaralo. Navíc je to někdy tak nudné, jak to tlačí na pilu (například zbytečná scéna s jatky), že se člověku chce jen znuděně zívnout.
Hodnocení: 25 %
