Ligeia
Ligeia
USA, 2009, 89 minut
Režie: Michael Staininger
Scénář: John Shirley podle povídky Edgara Allana Poa
Hrají:
Wes Bentley (Jonathan Merrick)
Kaitlin Doubleday (Rowena Templeton)
Sofya Skya (Ligeia Romanova)
Cary-Hiroyuki Tagawa (Len Burris)
Když se řekne Edgar Allan Poe, člověk by si představil zajímavý hororový příběh, který na něj dýchne tou správnou temnou atmosférou. U některých příběhů mistra Poa jsem se skutečně bál, a když jsem odkládal knihu, třásla se mi ruka. Ještě dlouho jsem o jeho příbězích přemýšlel a o některých se mi zdálo. Alespoň do té doby, kdy jsem ještě nějaké noční sny měl, anebo si je aspoň pamatoval. Jenže když dáte k filmu, že byl natočen podle povídky Edgara Allana Poa, ještě to neznamená, že na vás vyskočí umělecké dílo vysokých hodnot. „Ligeia“ je toho důkazem.
„Ligeia“ vypráví vlastně o takové femme fatale, moderní čarodějnici, která svými kouzly dokáže svést muže, kterého potřebuje, muže, který by jí pomohl vrátit se do jejího rodného sídla a píchnul jí s jejími experimenty. Jen kdyby nebyla tak nemocná. Ale Jonathan se dá snadno ovládnout. Alespoň ze začátku. Situace se mění, když její moc nad mužem vlivem nemoci slábne.
Poměrně zajímavě, ne až tak originálně, je ztvárněno, jak muž dokáže podlehnout svodům této femme fatale. Je otázkou, jestli by skutečně potřebovala kouzla k tomu, aby ho ovládla. V tomto případě ano, i když mám pocit, že někteří muži rádi podlehnou i bez kouzel. Jonathan ale potřeboval popostrčit, aby svou oddanou Rowenu opustil, oženil se s Ligeií a odletěl s ní na Ukrajinu do rodinného sídla. Rowena však svého vyvoleného nadále miluje, a když se doví pravdu, s otcem (Michael Madsen) se mu vydává pomoct a utěšit ho. Taky proto, že Ligeia je po smrti. Více méně.
Zápletka nijak úchvatná a o nic více úchvatné není ani samo provedení. Strach a děs mají být navozeny prostřihávanými představami a obrazy, kterých je až moc, potenciál sídla na Ukrajině je naprosto nevyužit. Tohle je dům, který je děsivý na první pohled, ale to bychom si ho museli projít sami v noci a ne se na něj dívat skrz kameru. Záběry filmu jsou takové neumětelské, nic objevného, stejně jako některé scénáristické zápletky a vyústění. Smrt Vaslova (Eric Roberts) je skoro až směšná, i když tak zamýšlena, předpokládám, nebyla. Jenže co na tom, když scénář selhává i jinde. Vlastně když se to vezme kolem a kolem, příběh postrádá jakékoli vygradování. Závěr na motivy „Přichází Satan!“ je hodně slabý, a tak jasný, až si člověk znuděně odfrkne.
A co na tomhle filmu potěší? No, mnoho toho není. Hlavní hrdina je vláčený příběhem a mezi ženami, jeho schopnost příběh tvořit a rozvíjet je upozaděna, aby ženské hrdinky vynikly. Sofya Skya jako Ligeia není špatná, ale je jí tam všude moc, ať už má svojí tvář anebo jinou. A tak víc než cokoli jiného, opět potěší přítomnost hereckých veteránů. Tentokrát je to Eric Roberts a také Michael Madsen – ten chlap má prostě jedinečný hlas! Oba mají role, které jsou zbytečné, a kdyby je scénárista vymazal, nic zásadního by se nestalo, ale jak říkám, jejich přítomnost to alespoň trochu oživí. Kdyby na nás nekoukly známější tváře, nuda a šeď by byly neúnosné.
Proč není film trochu propracovanější? Proč si tvůrci trochu více nepohráli s atmosférou a světem, který se tu pokoušeli vytvořit? A proč sakra Eric Roberts hraje Rusáka? Někteří lidé mají očividně americké, italské i ruské rysy, budiž jim přáno. „Ligeia“ je dalším přírůstkem do rodiny hororů o čarodějnicích, ale moc té magie vlastně nevidíme. Film je pro mě dalším zklamáním. Skoro lituji toho, že jsem se do filmů, které byly předvedeny pod společnou hlavičkou Fangoria‘s Frightfestu, pustil.
Hodnocení: 40%
