Martin
Martin
USA, 1976, 95 minut
Režie: George A. Romero
Scénář: George A. Romero
Hrají:
John Amplas (Martin)
Lincoln Maazel (Cuda)
Christine Forrest (Christina)
Elyane Nadeau (Paní Santini)
George A. Romero je známý především díky tomu, že se věnuje zombie žánru. No, abych byl úplně přesný, on je tím, kdo moderní zombie horor vytvořil tím, že natočil „Noc oživlých mrtvol“, úhelný kámen, od kterého se odvíjejí všechny další zombie horory současnosti. Ale v jeho filmografii najdeme i další snímky, které se odpoutaly od požírání mozků a zkusily na diváka zapůsobit trochu jinak. Nutno říct, že právě „Martin“ je jedním z těch snímků, které se vymykají subžánru nemrtvých, i když na první pohled ne tolik. Titulní Martin je totiž upírem. Více méně.
„Martin“ je upírským filmem, ale především je skvělou psychologickou studií. Já vím, zní to trochu zvláštně, ale když už něco, George A. Romero byl vždy skvělým pozorovatelem společnosti a toho, jak se společnost chová ve chvíli, kdy dojde k něčemu, co není standardní, nebo se objeví někdo, kdo je jiný než ostatní. Pro strýce Cudu je Martin upírem, Nosferatu, což mu jasně dává najevo. Cuda je člověk věřící a má svého synovce za upíra. Ale taková paní Santini ho vidí jako poměrně milého, i když nemluvného, introvertního mladíka a najde v něm své uspokojení, které jí manželství nenabízí. Jako kdyby se každý na Martina díval trochu jinak, jako kdyby v něm každý viděl někoho jiného. Sám v tom má docela nepořádek, protože není schopen se začlenit.
Kým tedy vlastně je Martin? Je upírem, o tom není žádných pochyb. Ale je nutné si uvědomit jednu věc. V hezké scéně, kde má Martin malou gilotinku, kterou může sekat zeleninu, ale je zde i místo pro prst, ukazuje, jak funguje iluze. A pak řekne naprosto zásadní větu: „Neexistuje žádná magie.“ A přesně tak to je. Neexistuje žádná magie. A pokud neexistuje magie, může být Martin skutečným upírem? Nikoli. Není tvorem noci, nemá špičáky, kterými se zakusuje do nastaveného krku, nemá strach z kříže, česneku nebo slunečních paprsků. Martin je obyčejný člověk. V tom tkví jedinečnost a nádhera příběhu. Má žiletku a propracovanou strategii. To mu stačí, aby se mohl krmit na svých obětech, aby mohl chlemtat jejich krev.
Takže ano, Martin je upír, ale především, Martin je sériový vrah. Jeho minulost jej utvářela a možná v sobě skutečně má nějaké Nosferatu kořeny. Celý film je protkán černobílými záběry z jeho minulosti. Ale více než cokoli jiného je „Martin“ právě psychologickým filmem, hororem o tom, jak se jedinec nedokáže propojit se společností, nezáleží na tom, v které době, a vlastně ani tolik nezáleží na tom, z jakého důvodu. Martin je jedním z mnoha, jeho potřeba krve je jen alegorií na lidi, kteří jsou ovládáni jinou závislostí. Ale nádhera příběhu je právě v tom, že je nám představen jako upír, jako ten, kdo z lidí doslova vysává krev a tím i jejich život.
George A. Romero natočil skvělou studii, která výrazně přesahuje hororový žánr, stejně jako je možné sociální přesah vidět i u jeho oživlých mrtvol. Martin je člověk, s nímž je těžké se ztotožnit, ale jednoznačně je tragickou figurkou, téměř až skakespearovskou. Jeho osud, podobně jako osud jiných postav (okamžitě mi vytanul na mysli voják z „Dead of Night“), je zpečetěný již od počátku. Je až moc jiný. Závěr to jen dokazuje, i když pyká za něco, co není – nemusí být – jeho činem.
John Amplas vytvořil naprosto úžasnou roli, jeho postava je jedinečná a jeho herecké umění zde jede naplno. I když se objevil i v dalších Romerových filmech (Creepshow, „Úsvit mrtvých“, „Den mrtvých“), Martin zůstane jeho nejlepší a nejsilnější rolí. V současnosti už na hraní téměř rezignoval a místo toho vyučuje. Za zmínku ještě stojí, že ve filmu se objeví sám George A. Romero jako otec Howard, a nesmím zapomenout na Toma Saviniho, který se zde představil bez vousů, což není příliš časté.
Hodnocení: 75%