Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea (1920)

75%
Jedna ze starších, ale velmi dobrých verzí slavného příběhu.

Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea

Dr. Jekyll and Mr. Hyde

USA, 1920, 67 minut

 

Režie: John S. Robertson

Scénář: Clara Beranger podle románu Roberta Louise Stevensona

Hrají:

John Barrymore (Dr. Henry Jekyll / Mr. Edward Hyde)

Brandon Hurst (Sir George Carewe)

Martha Mansfield (Millicent Carewe)

Charles Lane (Dr. Lanyon)

 

Nejlepší filmovou adaptací Stevensonovy knihy pro mě nejspíš navždy zůstane film „Dr. Jekyll a pan Hyde“ z roku 1931. Konečně jsem viděl ale i adaptaci as Johnem Barrymorem, která byla natočena v roce 1920 (samozřejmě ještě jako němý film) a musím říct, že už mám i favorita pro druhé místo. I když se snímek rozjíždí celkem pomalu a vypadá spíše jen na drama, nakonec grády dostane.

 Kdo z nich je Jekyll?

Děj snímku je v základním ohledu standardní – jedná se o proměnu jednoho muže v monstrum. Ale jak už úvodní titulky říkají, to monstrum je v každém z nás. Jen je otázkou, jestli se prosadí, či nikoli. Smyslem příběhu „Dr. Jekyll and Mr. Hyde“ je pak ukázat, jak se příšera projeví, když se jí trochu pomůže. A díky Johnu Barrymorovi je tenhle snímek nakonec skutečně impozantní.

 Někdo se na vás sápe, madam.

John Barrymore je silnou stránkou filmu, tedy on a následně i jeho namaskování, protože i triky jsou v tomhle filmu velmi dobré. John Barrymore je dobrý jako Jekyll, ale jakmile se promění na Hyda, je to skutečně ukázka jeho hereckých schopností, kdy díky svému pohledu, díky svému postoji a nakonec i díky mluvením je tím, kdo vás bude ve filmu děsit. A to i po tolika letech.

 Ty děsivě dlouhé prsty.

Jasně, ten efekt není tak silný, přece jen je to snímek, který za sebou za chvíli bude mít sto let, ale použití expresionistických motivů, barevnost materiálu a celkové pojetí, jsou skutečně pořád funkční a vypadají velmi dobře, dotváří dojem, který je správně hororový i dnes. Když pak dojde na finále, kde je zajímavé prolnutí, udělá to na vás dojem ještě o něco větší. Snad jen ta hudební složka to může trochu kazit.

 Sám neví, co se děje.

Snímek „Dr. Jekyll and Mr. Hyde“ je ukázkou toho, že některé starší filmy lze jen velmi těžko překonat anebo že si dovedou správné dojmy podržet i pro diváky budoucích generací. Film má svoje chyby, není dokonalý, ale přesto je to hlavně skvělý koncert Johna Barrymora, který prokazuje svoje mistrovství. Rozhodně jedna z adaptací, která by neměla být zapomenuta, protože ty současné se jí nevyrovnají.

 

Hodnocení: 75 %

Hororové filmy (příšery)


Přidat komentář