Michael Ende: Nekonečný příběh
Die undendliche Geschichte
Vydalo nakladatelství Albatros, 2015, 349 Kč
Já vím, tohle není zrovna hororová kniha, vlastně je to kniha primárně určená dětem, ale když jsem kdysi poprvé viděl její filmové zpracování, měl jsem z některých scén skutečně pocity strachu. Ať už se jednalo scény s Gmorkem anebo i návštěvu u Morly. Těch scén je zde víc, ale tyhle dvě mě vždycky dostaly. A tak jsem byl zvědavý na to, jak vlastně vypadá původní knižní zpracování a jak moc se liší od filmové verze. A jasně, je to hodně odlišné, což by možná jeden neřekl.
Pokud znáte snímek „Nekonečný příběh“ – a kdo by ho neznal, že? – možná máte určité povědomí o tom, že česká verze tohoto díla mu dala zajímavé názvy, které v knize vůbec nejsou a vlastně nejsou ani v anglickém originále filmu. Viděl jsem ten starý, původní dabing, který dal filmu ještě něco navíc. Ale musel jsem se smířit s tím, že v knize se některé postavy a místa jmenují jinak. Jsem ale rád, že Atreyu (Atréju) je pořád Átrej, stejně jako Falko není filmový Falkor nebo knižní Fuchur.
Když už jsme u těch jmen, je to jeden prvek, který mi na knize „Nekonečný příběh“ neseděl. Michael Ende – a není to jen překladem – vytvářel názvy postav způsobem, kdy jsem měl chvílemi pocit, že použil jednu z metod, jež byly popsány i v knize – náhodné házení si kostkou, kdy padne nějaké písmeno a několik kostek tak může vytvořit slovo. Anebo také ne. Některá jména jsou skutečně divná, někdy ale nejsou ani hravá, ale skoro až krkolomná. Při pohledu na německý originál jsem pak měl pocit, že se překladatelka ještě hodně snažila.
Příběh knihy „Nekonečný příběh“ tak trochu známe díky filmům, především pak tomu prvnímu, ty další už hodně vaří z vody. Ale jde jednoduše o to, že chlapec, Bastián Baltazar Bux, ukradne knihu „Nekonečný příběh“, kterou si tajně, jako zloděj čte, a díky které se přesouvá do Fantázie, krásné říše, kde je všechno možné. Nejprve jen čte o tom, že se Fantázie rozpadá, aby následně byl sám součástí příběhu. O tom už filmy tak dobře nevypráví. Možná proto, že tahle část je hodně moralizující.
Proč se vlastně Fantázie rozpadá? Proč ji zaplavuje Nicota? Odpověď se zdá celkem jednoduchá – děti zapomínají snít, dospělí je od toho odrazují, snílci s představivostí jsou divní. Ale fantazie potřebuje snílky. A stejně tak Fantázie. Hledá ty, kteří budou snít, kteří budou přicházet s příběhy. Když se nad tím tak zamyslíte, tak „Nekonečný příběh“ není nic jiného než oslava představivosti, která je místy doslova utržená ze řetězu. A to je na tom krásné. Obrazy, které nám Michael Ende mnohdy prezentuje, jsou úchvatné.
To, že se zaměřuje více na obrazy, nakonec vede tomu, že se trochu vyhýbá akci. A je to škoda, protože tady by místy mohly být zajímavé souboje, které jsou ale popsané jen v krátkosti. Autor se jim nevěnuje, sám uvádí, že by to nezvládl popsat. A tak se nám, především pak ve druhé polovině, dostává píše poselství, které jako by říkalo, že fantazie je sice krásná, ale pořád potřebujeme kotvu, jež nás bude držet ve skutečném světě. Ponaučení je: Sněte, ale nezůstávejte jen ve snech.
Kniha „Nekonečný příběh“ má nějaké své nešvary. Z pohledu tohoto webu skutečně není hororová a ani setkání s Gmorkem není nijak drsné. Ale to nevadí, to z knihy nedělá nic horšího na čtení. Horší je, že mnohé postavy se objevují, tváří se jako důležité, ale pak mizí, protože je autor už nepotřeboval a popravdě moc nevěděl, co jiného s nimi. Aspoň jejich příběh ale tak nějak uzavřel, když už nic jiného. Jako kdyby měl sám pocit, že tyhle postavy si ještě nějaké to poslední slovo, i když neuspokojivé, zaslouží.
Z hlediska koncepčního se mi líbí, jak každá kapitola začíná písmenem abecedy, která zde po sobě hezky jdou. Ale nejkrásnější na knize „Nekonečný příběh“ je její fantazie, která by mohla být samozřejmě ještě bohatší, minimálně z hlediska vedení příběhu, ale to nic nemění na tom, že i tak je bohatá, nesmírně bohatá a kouzelná. Knihu „Nekonečný příběh“ si více užije dítě a dospívající, dospělý už tam může vidět chyby, nelogičnosti, nedořečené prvky. Okouzlení ale přetrvá.
Hodnocení: 70 %
