Montague Rhodes James: Výstrahy zvědavcům
The Ghost Stories
Vydalo nakladatelství Plus, 2014, 399 Kč
Knihou „Výstrahy zvědavcům“ se navazuje na sbírku „Příběhy sběratele starožitností“, čímž se uzavírá celek a my tak v češtině máme kompletní přehled o tom, jaká byla hororová tvorba britského autora, učitele, vědce a ředitele školy, Montaguea Rhodese Jamese. Kniha „Výstrahy zvědavců“ pak obsahuje zbylé povídky, ale i fragmenty, které nikdy nebyly publikován, dokončeny, nebo jejich část byla ztracena. Pojďme se na jednotlivé kousky podívat.
Děkanský dům ve Whitminsteru
A začínáme rovnou duchařským příběhem, který není o klasickém duchu, ale o něčem trochu jiném. Aneb jak už v té době i hmyz dovedl v literární podobě vzbuzovat hrůzu. A myslím, že povedeně, i když dnešní čtenář by čekal nějaké masakrální finále.
Dva lékaři
Po dočtení povídky „Dva lékaři“ jsem měl pocit, že se spíš než o celou povídku jedná o takovou delší črtu, která ale nebyla pořádně dokončena. Jen tři svědectví, která ale nakonec přece jen dávají dohromady určitý obraz. Ale za mě bez atmosféry.
Neobyčejná modlitební kniha
Tady mě James překvapil tím, že to skoro vypadá, že se celou dobu bude vyprávět o Davidsonovi a jeho zkušenosti, ale najednou se nám i na tak krátké povídce mění vypravěč a vyústění je trochu odlišné. Ne že by to ro Jamesovy povídky bylo něco vyloženě neobvyklého.
Pět džbánků
Krásná pohádka, která se vymyká tomu, co James normálně psal a čemu se věnoval, minimálně v době, kdy ještě neznal a nepřekládal pohádky Hanse Christiana Andersena. Tímto mu složil krásný hold.
Strašidelný domeček pro panenky
A zase jsme zpět u hororového, i když samozřejmě jen v míře takové, aby to bylo snesitelné. Ale domeček pro panenky prostě děsivý je, a i když James nezachází nijak daleko, dokáže zde vytvořit velmi povedenou atmosféru.
Mezník
A pokračuje se dalším atmosférickým, mysteriózním hororem, který má velmi nepříjemnou atmosféru, kdy je zde použit klasický vzorec – něco se stalo v minulosti něco špatného, a následky jsou zde v současnosti s tím, že odhalení pravdy může pomoct, stejně jako vůbec nemusí.
Po setmění na Zápolištích
„Po setmění na Zápolištích“ je takovou první spíše skicou než povídkou, která se objevuje v knize „Výstrahy zvědavcům“. Ta druhá hned následuje. Odkazuje se na „Sen noci svatojánské“, a tak opět převládá spíše pohádková atmosféra.
Byl jednou jeden muž, jenž bydlel u hřbitova
Zde se odkazuje na jiné Shakespearovo dílo, ale musí se nechat, že tentokrát James zůstal věrný žánru a napsal krátké hororové drama. Přece jen mu ale sedí, když se více rozepíše. Tohle byla opět spíše jen pocta staršímu autorovi.
Pohled z kopce
Velmi povedená povídka, která skvěle hraje s tím, co má – a to je parádní mysteriózní atmosféra s jedním výborným nápadem. Jasně, je tu i děj a vysvětlení všeho, ale James prostě uměl povedenou atmosféru, která vyvěrá pozvolna.
Výstraha zvědavcům
Skvěle vystavěná povídka, kdy celou dobu tušíte, jak to dopadne, ale nic to nemění na tom, že se stejně dostaví nepříjemné tísnivé pocity. A i když máte finále, nakonec si nejste jistí, proč tomu tak bylo a jestli prokletí nebude pokračovat dál.
Večerní vyprávění
A jedna babička vyprávěla... A přesně taková je povídka „Večerní vyprávění“. James chtěl vědět, jaké příběhy mohla babička vyprávět svým vnoučatům, jaké děsivé příběhy, a tak přišla s tímhle poměrně povedeným, pro děti ne až tak vhodným.
Sténající studna
Pokud byla povídka „Večerní vyprávění“ nevhodná pro děti, docela jsem koukal, co to James vyprávěl skautů, pro něž byla určena povídka „Sténající studna“. Tohle už je opravdu hororové, což se mi velmi líbilo.
Krysy
Nikdy nenahlížejte nikam, kam nemáte přístup anebo jak se říká, kdo je zvědavý, bude brzo starý. A v tomhle případě to platí. James nechává hodně na naší fantazii, ale jeho popisy vámi dovedou otřást.
Experiment
Takový malý experiment s tím, jestli může člověk vstát z mrtvých. Má to v sobě něco z příběhů o pohřbívání zaživa, ale stejně tak v tom budete vidět klasické lidské prospěchářství, které se nevyplácí.
Záludnost neživých předmětů
Taková spíš báchorka o tom, že člověk může mít buď smůlu, anebo prostě provedl něco zlého a boží mlýny ho dostihly. Prostě příběh o tom, že někdy se to zlé stane, ať už se to má stát jakýmkoli způsobem.
Viněta
Tohle je vlastně poslední hororová povídka, tedy kompletní hororová povídka od Jamese, která se v knize objevuje. A stojí za to. Zlo zde čekající má skutečně velmi nepříjemnou podobu.
Bulbul a kukačka
Tohle je vlastně bajka, která se tak nějak celkově vymyká z toho, co je v knize „Výstrahy zvědavcům“ prezentováno. Je to jiné, odlišné, ale rozhodně nelze říct, že by James neuměl bajku napsat.
Příběhy, které jsem se pokoušel sepsat
Tohle je esej, který do jisté míry láme knihu na dvě části. Po textu totiž následují povídky, případně fragmenty povídek, které nakonec neprošly autorovou korekturou a on se rozhodl je nevydat, případně je nedokončil. Esej samotný jen shrnuje to, že James měl hodně nápadů, ale někdy to na povídku prostě nebylo nebo napsání nevyšlo.
Noc v kapli Královské koleje
Zajímavá alegorie, kdy je vidět, že se James nezajímal jen o strašidelné příběhy, ale prostě o fantaskní, kdy tenhle je toho pěknou ukázkou. Prostě povídka o tom, co se stane, kdyby obrazy ožily.
Čarodějnice z Fenstantonu
Velmi povedená povídka, tak zhruba do třetí části. Ta už se pak moc nepovedla a je vidět, že by potřebovala kompletně přepracovat. Jinak je v ní ale hodně velký potenciál a škoda, že se k přepracování James nedostal.
John Humphreys; Marcilly-le-Hayer; Hra na medvěda; Hrobka Williama Lenthalla; Merfieldský zámek
Ve většině případů se jedná o nedokončené povídky nebo vyloženě zlomky, kdy vyniká pouze „Hrobka Williama Lenthalla“, která podle všeho dokončena byla, ale někde se jedna strana ztratila. Velmi dobá povídka se skvělou atmosférou, které ale ta stránka chybí.
Oživlá noc
James se zabýval i poezií, a tak tu mám jednu báseň jako takovou malou ochutnávku. Pro mě je to pravdu jen bonus, který si ani moc neužiji, protože už jsem dávno zjistil, že poezie mi nedává tolik jako próza.
Pár poznámek o strašidelných povídkách
Na téhle eseji je krásně vidět, že James nebyl jen tím, kdo psal, ale byl i tím, kdo četl. A je vidět, že měl hodně načteno, mohl srovnávat, měl své oblíbené autory. S některými jeho názory se v dnešní době již neztotožňuji, ale líbí se mi, že měl o hororu jasnou představu.
Stephen Jones: Kamenný škleb ďábelské zloby
Tohle už tedy není text samotného Jamese, ale je to text o něm. Stephen Jones dal dohromady poměrně obsáhlý přehled Jamesovy tvorby a adaptací jeho povídek spolu s názory různých autorů na Jamesovu tvorbu, Nechybí ani Jamesovy komentáře k tvorbě vlastní i tvorbě jiných autorů, případně k psaní povídek jako takových.
Kniha „Výstrahy zvědavcům“ dokonává to, co začala kniha „Příběhy sběratele starožitností“. Předkládá nám kompletní dílo jednoho z nejzásadnějších autorů strašidelného příběhu, muže, který se o horor zajímal jen koníčkem, ale nikoli povrchně, měl hodně načteno a hodně toho napsal. Psaním se bavil a chtěl bavit své čtenáře. A to se mu daří i dlouho po vydání prvních povídek, kterým je již více jak sto let. Mnoho na své atmosféře a účinku za ty roky neztratily.
Hodnocení: 80 %