Mutace
Altered States
USA, 1980, 102 minut
Režie: Ken Russell
Scénář: Paddy Chayefsky na základě vlastního románu
Hrají:
William Hurt (Eddie Jessup)
Blair Brown (Emily Jessup)
Bob Balaban (Arthur Rosenberg)
Charles Haid (Mason Parrish)
„Altered States“, tenhle anglický název je poměrně nic neříkající, ale zároveň dostatečně navozující potřebnou atmosféru, což si tenhle film zaslouží. O jaké pozměněné stavy asi půjde? Půjde o pozměněné stavy mysli? Anebo o skutečně změny, tedy mutace. Český distributor se s tím zase jednou nepáral a prostě rovnou přejmenoval film na „Mutaci“ a zabil tím jakoukoli originalitu, která se v původním názvu skrývala. A je to škoda, protože takový jednoduchý, béčkový název si tenhle film nezasloužil. Rozhodně si myslím, že je na trochu jiné úrovni. Když už nic jiného, film je alespoň uváděn také pod alternativním názvem „Změna stavu“.
Eddie Jessup v podání výtečného Williama Hurta je vědcem, který zkoumá pozměněné stavy vědomí, schizofrenii a účinek drog. V podstatě se snaží dokázat, že mají reálný základ. Ale jak to tak bývá, všechno se tak nějak zvrtne. Z roviny psychické se experimenty nečekaně přenášejí do roviny fyzické, do skutečnosti, kterou není schopen Jessup ovládnout a naopak on je ovládán jí. Podstupuje tak cestu, která vede jedině do záhuby a z které nejde odejít, i když by zde snaha existovala, i když před úplným koncem je mu dána možnost ustoupit a zanechat všeho. Ale práce na experimentu je mnohem důležitější než všechno ostatní, než život sám.
„Mutace“ v podstatě není ničím jiným než variací na téma šíleného vědce, kterému dal kdysi dávno silný základ „Frankenstein“ od Mary Shelleyové. Člověk, pokud má před sebou úspěch, obrovský objev, jenž může změnit všechno, takový člověk se nezastaví před ničím. Rodina je odložena na druhou kolej, příliš na ní nezáleží, ani ona nás nemůže donutit přestat. A stejně je tomu i s Eddiem Jessupem, který se naplno oddá svému experimentu, až dojde k oné titulní změně stavu. Musí to dotáhnout až do konce, stejně jako to dokonce dotáhli i ostatní vědátoři.
„Mutace“ se asi nejvíce podobá filmu „Moucha“, alespoň ve stylu, kterým je příběh veden a ve skutečnosti, že v centru dění je vědec, muž, který je ochoten pro svůj objev riskovat naprosto vše, a to i lásku k ženě. Nutno říct, že v „Mouše“ je romantický tragický příběh v popředí, v „Mutaci“ je spíše upozaděn. „Mutace“ je o šest let starší než Cronenbergův film. Možná právě u tohoto filmu se Cronenberg částečně inspiroval. Ale „Mutace“ je jedinečná stejně jako „Moucha“, která klade velký důraz na proměnu, ať už skutečnou, tak i duševní. „Mutace“ se zaměřuje především obecně na onen změněný stav a na cestu, která k němu vede. Vizuální stránka je velmi silná a Ken Russell nám předvádí sílu imaginace, sílu obrazů, které jsou podávány v úchvatné smyčce, do níž je hrdina vržen a kterou je nucen prožít, aby mohl dosáhnout úspěchu. Vizuální stránka je silnou oporou díla, dělá z něj něco víc než jen obyčejný film s šíleným vědcem.
„Mutace“ má své chyby, je příliš roztahaná a gradace je umrtvena zbytečnými promluvami, které jsou až příliš dlouhé, i když ukazují, že herci byli vybráni skvěle. Možná až příliš v pozadí je příběh rodiny – mimochodem poznali byste v Eddieho dceři malou Drew Barrymore? V závěru se pak napětí ztrácí úplně a skoro se zdá, že film vyzní do prázdna. Ale nakonec přece jen máme vizuálně zajímavé finále, které nám jasně říká, že bychom měli skončit u toho, že naše představy zůstanou jen představami a za jejich hranici nikdy nepůjdeme.
Hodnocení: 65%
