Mystery of the Wax Museum (1933)

70%
Snímek, na kterém zaujme barevné provedení.

Mystery of the Wax Museum

USA, 1933, 77 minut

 

Režie: Michael Curtiz

Scénář: Don Mullaly, Carl Erickson a Charles Belden

Hrají:

Lionel Atwill (Ivan Igor)

Fay Wray (Charlotte Duncan)

Glenda Farrell (Florence Dempsey)

Frank McHugh (Jim)

 

Film „Mystery of the Wax Museum“ byl natočen režisérem Michaelem Curtizem, který je podepsaný pod skvělými filmy jako „Casablanca“ nebo „Mildred Pierceová“ a rozhodně se nejedná o režiséra, který by se proslavil na hororech. Na druhou stranu, věnoval se různým žánrům, ať už noiru, akčním a válečným filmům, dramatům anebo i westernu. Jak dopadl jeho hororový pokus?

 Museem obchází strach.

Dopadl velmi dobře. Horor „Mystery of the Wax Museum“ je prvním z řady filmů, které jsou vlastně remaky tohoto amerického filmu. Jedná se o snímky „Dům voskových figurín“ z roku 1953 s Vincentem Pricem, což je má nejoblíbenější verze, a stejnojmenný snímek z roku 2005, který nakonec není tak strašný, jak by si člověk myslel, ale moderní pojetí tomu dle mého nesluší.

 Jak se dělají tváře.

Ještě v roce 1924 byl natočen německý snímek „Kabinet voskových figurín“ (původně „Das Wachsfigurenkabinett“), jenž se sice také odehrává ve voskovém muzeu, ale jeho děj je výrazně jiný než děj amerického filmu. Michael Curtiz ve svém snímku přinesl příběh, který známe z remaků. Existuje muzeum voskových figurín, kde se to hemží figurínami, které možná úplně figuríny nejsou.

 Jako živý.

Z Curtizovy verze vycházel především André De Toth ve svém filmu s Vincentem Pricem. Na začátku filmu máme muže, který vlastní figuríny, a druhého, který mu závidí. Ten způsobí požár, při kterém jsou figuríny zničeny. Majitel muzea neumírá, ale je upoután na invalidní vozík. Zakládá muzeum nové, ale jiné, než bylo to předchozí. Hodně jiné, než bylo to předchozí. Kde se asi vzaly všechny exponáty?

 Rovnou z rakve?

„Mystery of the Wax Museum“ není tak temným snímkem jako jeho o dvacet let mladší kolega s Vincentem Pricem, ale už je zde trochu ona atmosféra děsivého očekávání. Ta dosahuje vrcholu až se samotným závěrem, jimž lehce připomíná „Fantoma opery“. Díky zajímavému, dvoubarevnému provedení tehdejší podoby Techniocoloru má snímek svoje velmi specifické kouzlo.

 

Hodnocení: 70 %

Hororové filmy (vrazi)


Přidat komentář