Night of the Demon
Velká Británie, 1957, 95 minut
Režie: Jacques Tourneur
Scénář: Charles Bennett, Hal E. Chester a Cy Endfield podle příběhu M. R. Jamese
Hrají:
Dana Andrews (Dr. John Holden)
Peggy Cummins (Joanna Harrington)
Niall MacGinnis (Dr. Julian Karswell)
Maurice Denham (Profesor Henry Harrington)
Jacques Tourneur rozhodně není jen tak obyčejný režisér, ale naopak osobitý tvůrce, který své schopnosti ukázal ještě za války, když natočil snímky „Kočičí lidé“ a „Putovala jsem se Zombií“. V obou filmech ukázal, že ví, co je to lidská psychika a je schopen ji přenést na plátno v příběhu, který zaujme. Ať už je to příběh nevyhnutelného, z filmu „Kočičí lidé“, anebo snaha ovládat z druhého citovaného snímku. „Night of the Demon“ tak rozhodně nemohlo být pouze obyčejným béčkem 50. let.
Síla Tourneura spočívá v tom, že dokáže „pokleslý“ žánr spojovat s méně pokleslými tématy. Jeho dílo se vždy zabývá otázkami, které jsou závažnější, než pouze snaha vyděsit diváka, i když právě v případě hororu „Night of the Demon“ se mu skvěle daří obojí. Ne každý režisér a tvůrce je schopen a ochoten spojovat závažnější témata s těmi jednoduššími, ale Tourneur se výzvy nebál. Konfrontuje zde realitu s nereálnem a naši ochotu nebo spíše naprostou neochotu uvěřit.
Hned v úvodu se mu povedlo něco odvážného a nečekaného. V podstatě během prvních pěti minut odhaluje, že je zde skutečně démon. Již od začátku nám tedy dává tušit, že existují paranormální síly, které musíme přijmout, pokud chceme přežít. Jinak budeme bojovat s větrnými mlýny. Tourneur tak hned naznačil, že tohle je horor, že nás dokáže vystrašit, ale zároveň nadhazuje otázku, jestli je tenhle démon skutečně tím hlavním zlem, po kterém John Holden bude pátrat.
John Holden přilétává, aby vyřešil vraždu svého známého, profesora Harringtona. Kromě toho, že se seznámí s profesorovou dcerou, která se mu zalíbí – tohle nesmí v padesátkovém filmu chybět – zjišťuje, že okolo smrti jsou prazvláštní teorie. Hovoří se o démonech, temných silách, paranormálnu a podobně. Racionálně založený Holden samozřejmě něco podobného odmítá, ale okolnosti případu začínají být zvláštní, hlavně když se setkává s doktorem Karswellem. Je schopen racionálně uvažující člověk přijmout, že existuje něco nad jeho chápání?
Jacques Tourneur opět dokázal, že se naprosto správně dal na filmovou tvorbu. Nejen, že dokázal do svých filmů vložit zajímavá témata, ale měl dar pro správný záběr a pro napětí. Všechny tři jeho filmy, které byly na Necronomiconu doposud recenzované („Kočičí lidé“, „Putovala jsem se Zombií“ a „Night of the Demon“), nepostrádají napětí, zároveň jsou ukázkou skvěle zvládnuté techniky. Nevyhýbal se ani efektům, což je další prvek, pro který jej obdivuji. Pro mě rozhodně výtečný film s atmosférou 50. let, ale kvalitativně na mnohem vyšší úrovni než většina tehdejší tvorby.
Hodnocení: 75%
