Otis
2008, USA, 100 minut
Režie: Tony Krantz
Scénář: Erik Jendersen, Thomas Schnauz
Hrají:
Bostin Christopher (Otis Broth)
Ashley Johnson (Riley Lawson)
Daniel Stern (Will Lawson)
Illeana Douglas (Kate Lawson)
Otis Broth má 130 kg, 190 cm, 40 let, rozváží pizzu a buzeruje ho jeho starší brácha. Mimo to je také psychopat a sériový vrah. Unáší mladé dívky a nutí je sehrát s ním divadýlko – on jako středoškolský fotbalista, ony jako roztleskávačky, které s ním půjdou na ples a pak se od něj nechají ojet na zadní sedačce jeho auta. Otisovi se trochu nedaří, jeho poslední oběť se vzbouřila a nešťastnou náhodou zemřela. On si však ale brzo vyhlídl oběť novou – mladou a krásnou šestnáctku Riley Lawson. Jenže neví, že když na to přijde, její rodina jsou ještě větší psychopati než on sám…
Mno, podívejte se, ač operuje s žánrovým žargonem a zdá se, že minimálně z ne moc vzdálené doby, mají tvůrci jisté základy nakoukány, „Otis“ se snad ani za horor považovat nedá. To ale není vůbec na škodu, protože i tak má s hororem hodně společného. Ze všeho nejvíc mi totiž připadá jako lehká komediální verze únosových hororů a thrillerů jako Captivity (2007) – to hlavně v první půlce – nebo „Saw: Hra o přežití“ (2004) – ten odkaz s pilou je nepřehlédnutelný, aby se to ve své druhé půlce během mžiku přehouplo do nefalšované parodie „Poslední dům nalevo“ (1972 nebo 2009). Ovšem parodie řádně povedené, přestřelené a přitažené za vlasy s pouze dvoupólovým dojmem – buď vám to nesedne nebo máte přesně tuhle polohu rádi a výborně si to užijete. Můj ukazatel se vrtí blíže druhé možnosti.
První půle filmu vypráví o vyšinutém Otisovi, který unese mladičkou (a opravdu krásnou) Riley Lawson a snaží se s ní prožít svůj sen – středoškolskou lásku se vším všudy (rande, ples, zadněsedačkový sex). A Otis zřejmě zastává (evidentně coby z nouze ctnost) heslo, že účel světí prostředky. Někteří psychopati jsou ve své úchylce někdy tak strašně roztomilá, miloučká zvířátka, která byste chtěli chovat, krmit a opečovávat doma uvázané na řetězu k topení a možná jim jednou za čas dát malinkatý elektrický šůček. Otis je jedním z nich. Je to prostě jen přestárlý, uťápnutý, neprůbojný klučina, který chce konečně prožít lásku se vším, co k tomu patří. Při jeho snaze, zapálení a plném nasazení pro svůj vytyčený cíl, mu to snad ani není nějak extra proč mít za zlé.
Přijde-li na to, Otis rozhodně patří k těm nejroztomilejším a soucit nejvíce vzbuzujícím hororovým záporákům, co můžete ve filmech vidět. Je prostě roztomilý a ve svém konání jednoduše skvělý (asi málokterý úchyl unese někomu dceru a pak mu zavolá, jestli s ní může jít na rande a osouložit ji na zadní sedačce svého auta).
Tolik k první půlce filmu, vážnější, přesto humorné a zábavné již tím, že ač má Otis všechno dokonale promyšlené, pořád mu to nějak nevychází.
Druhá půlka pak již jakoukoliv vážnost odhazuje a zcela se veze na vlně parodičnosti (v tom dobrém smyslu slova) a jakémsi náznaku kritiky (já to tam alespoň cítil, hodně). Rileyini rodiče se totiž rozhodnou vzít zákon do svých rukou a svou nebohou dceru pomstít. Evidentně zmasírováni mediálním honem na pedofily (to ještě tolik netáhli muslimové a islám) se do toho pustí a v jejich podání to dopadá přesně tak, jak mnohdy vyplyne z různých internetových diskusí na dané téma. Rodina Lawsonů totiž naprosto odhodí veškeré zábrany a jde do toho hlava nehlava. Nevím jestli to připadlo jen mě, ale v tomhle okamžiku jsem z filmu cítil jakousi silnou sociální kritiku např. vlivu médií na lidskou psychiku či mávání červeným praporem před lehce rozzuřitelným (neboť tohoto jediného schopným) býkem. Nerad bych, aby to vyznělo jako nějaká obrana konání pedofilů, to rozhodně ne, ale tento film mi připadal jako zfilmování některých komentářů z různých tématických internetových diskusí, na něž jste jistě záměrně či zcela náhodou nejednou zavítali sami. A to už nemíním rozebírat, jestli se dneska v případě šestnáctileté dívky dá hovořit o pedofilii, ale to už je opravdu zcela mimo rámec recenze.
Výše řečené mě vede ke konstatování, že místy má film dost dobře napsaný scénář, hlavně co se týče některých dialogů, myšlenek a skrytých logických úsudků vyplývajících z viděného a slyšeného. Některé dialogy jsou poměrně humorné, např. rozhovor agenta s nezbedným rebelujícím synem Lawsonů: „Máš problém s drogami?“ „Jo, je strašně těžké sehnat kvalitní.“ Jiné jsou řádně ujeté a až na hranicí demence, na rozdíl od mnohých teenagerovských hororů to však není projev běžnosti a neschopnosti vymyslet lepší, ale zcela evidentně záměrem (např. agentovy zcela nesoucitné a nadřazenecké projevy). Na druhou stranu film obsahuje některá žánrová klišé, která však mohou být za A) nedostatkem tvůrčí invence, kdy tvůrci prostě nedokázali vymyslet nic originálního, nebo za B) součástí komediálního rázu celého filmu a prostě jen tvoří jistou podobu komična.
Silným základem celého filmu pak je herecký ansábl. V mnoha případech povedený výběr. Ashley Johnson coby Riley ukazuje, že z ní roste nejen hezká herečka. Pro roli jejích rodičů byli příjemně okatá Illeana Douglas a již značně zestárlý Daniel Stern netypickým, ale přesto vhodným výběrem. V jejich podání (i přes lehce komediální nadsazování) byla proměna rodičů ve druhé půlce filmu až realisticky uvěřitelná. Je třeba zmínit samozřejmě i Bostina Christophera, který ne že by nějak herecky exceloval, jen prostě pochopil náčrt Otisovy postavy a dokázal jej na sebe dobře navlíknout. Otis je v mnoha směrech parádní postavička, dobře vzhledově stylizovaná, dobře napsaná, povedeně zahraná a skvěle procítěná. Funguje navíc jako jakési zrcadlo, odrážející stav svého okolí. Paradoxní postavou je pak agent Hotchkiss. Slizký, odporný, již na první pohled a první otevření huby nepříjemný debil, bez špetky citu s padnoucím ksichtem Jere Burnse je tak nepříjemný, až je výborný. Lehké kontury karikatury a přehnanosti mu jen dodávají větší grády.
„Otis“ je povedená lehce hororově laděná komedie (respektive parodie), ač se to na první pohled nebude zdát, je silně inteligentní a s výborným nápadem. Na to se ale musí trošku přemýšlet a jít do hloubky nabízeného. I když se v tom ale nebudete babrat, určitě vás pobaví.
