Pach krve je, alespoň podle toho, co jsem slyšel od svých přátel a známých, skutečně dobrým hororem, u kterého se bojí a který je bavil. Mně ten film zas tak moc nebavil. Nepřišel mi totiž ničím zajímavý. Tak se pojďme podívat na to, proč si nemyslím, že je Pach krve dobrým filmem.
>
Wrong Turn, USA, Německo, 2003
Režie: Rob Schmidt
Scénář: Alan B. McElroy
Hrají: Desmond Harrington (Chris Flynn)
Eliza Dushku (Jessie Burlingame)
Emmanuelle Chriqui (Carly)
Jeremy Sisto (Scott)
Pach krve nemá originální námět, což mě vážně trochu mrzelo, čekal jsem totiž od něj víc. V podstatě už v úvodu se nám řekne, o co tady půjde, že tu máme nějaké genetické mutace, které vraždí v nějakých odlehlých lesích, kde není pořádná silnice. Tohle poznáme již z první scény a z titulků. Takže to, co bude následovat, nás prostě ničím nepřekvapí.
Jak skončí titulky, je vše řečeno a vy víte, že skupina lidí, kdo to bude, to je to jedno ze dvou překvapení, bude mít problémy s nějakými podivnými vrahy. Druhým překvapeném je, jak budou vrahové vypadat. Ale když tohle zjistíte, klidně byste podobné zjištění oželeli. Jsou nenápadití, nudní a smích-skřeky jednoho z mutantů jsou prostě ubíjející.
Ano, Pach krve je prostě vyvražďovačka, které nic nového nepřinese a vůbec ničím nepřekvapí. Ale vzhledem k tomu, že se datuje do roku 2003, mohu říci, že ve svém úsudku jsem ovlivněn tím, že jsem tento film viděl až nyní a již před ním jsem shlédl filmy novějšího data, které jsou námětově velmi podobné. Kdybych tento film viděl již v roce 2003, třeba bych ani tak kritický nebyl.
Po titulcích nám konečně přichází na scénu hlavní hrdina, který se urychleně potřebuje dostat na pohovor, a jelikož je dálnice uzavřená, musí to vzít prašnou cestou v lesích. A tohle, jak je již jasné, se mu vymstí. Přílišným kontrolováním zpětného zrcátka si nevšimne, že přes celou cestu stojí auto jako kráva a prostě to do něj napálí. Ale naštěstí se mu nic nestane a hned se setkává s pěticí, která autem jela. Kupodivu mu nikdo příliš nenadává, že je idiot a kam čuměl, i když jim auto zrušil. Spíš se ještě starají o to, jestli je v pořádku a jestli nemá posttraumatický šok. Nemá. Všichni se rychle spřátelí a za deset minut máte pocit, že jsou kamarádi již od dětství. Tohle mi prostě nesedělo. Chápu, že lidi v nebezpečí mají tendenci se co nejvíce sbližovat, protože nechtějí zůstat sami, ale tady mi to prostě nefungovalo.
A co bylo dál? Naši hrdinové utíkají, schovávají se, utíkají, schovávají se a o tom už je celý zbytek filmu. Zajímavé jsou snad jen scény, kdy jsou někteří z nich vražděni. Zvlášť ta na stromě má docela dobrý nápad. Ale jinak? Nuda a šeď. Líbí se mi však použití luku jako vražedné zbraně, to mi přijde vcelku zajímavé a zábavné.
Počet přeživších se nám tedy zmenšuje až na konečné dva, což bylo předvídatelném, a téhle dvojici se nakonec podaří i pomstít své mrtvé známe. Trocha benzínu, jedno explodující policejní auto a je hotovo. Anebo ne? No máme tu pokračování, které bude recenzováno velmi brzy, takže uvidíme, jak to s těmi mrtvými mutanty vlastně je.
Film má jeden velký klad a to ten, že poměrně rychle odsejpá a jeho stopáž není také zrovna závratně dlouhá. Zhruba 78 minut, což je skutečně tak akorát. Bohužel mě film zkrátka nenadchl, protože ač si jsem jistý, že jsem ho viděl poprvé, měl jsem pocit, že jsem něco takového viděl již stokrát. Ale co, lidé v Americe na to do kina chodí, film se zaplatí a pak je možné natočit i pokračování. A to je důležité. Co na tom, že ve filmu schází atmosféra, lekačky jsou podprůměrné a předvídatelné a celý děj je jasný již předem?