Paranoiac
Velká Británie, 1963, 80 minut
Režie: Freddie Francis
Scénář: Jimmy Sangster
Hrají:
Janette Scott (Eleanor Ashby)
Oliver Reed (Simon Ashby)
Sheila Burrell (Teta Harriet)
Maurice Denham (John Kossett)
Studio Hammer natáčelo neskutečné hororové pecky a já nemůžu ani uvěřit tomu, že vážně na dlouhé roky ukončilo svou existenci. Jsem rád, že se k natáčení filmů zase vrátilo v poslední letech, ale ještě více mě těší skutečnost, že jsou zde ony staré kousky, které je možné znovu objevovat a upozorňovat na ně diváky, kteří mají staré kusy rádi. „Paranoiac“ rozhodně patří k těm filmům, které stojí za to si připomenout.
Jsem strašně rád, jak se tyhle staré horory snažily o gotickou atmosféru, jak se využívala tma a světlo, jak se používaly stíny. Ale jak snímek „Paranoiac“ ukazuje, tvůrci v tomhle případě využili ještě mnohem více a pokusili se děs skutečně ukázat, nikoli jej jen naznačovat. To vede k tomu, že se vám dostává nový zážitek, který má relativně blízko k italskému giallu, které se teprve pořádně rozjíždět začínalo.
Příběh se jeví relativně jednoduchý. Třem sourozencům zemřeli rodiče. Jedem ze sourozenců, mladší chlapec, pak spáchal sebevraždu. Jenže po letech ho najednou sestra začíná vídat kolem sebe. Nervově se z toho zhroutí. Netrvá však dlouho a mrtvého Tonyho vidí i starší bratr Simon (Oliver Reed). Je to skutečně Tony? Anebo jen člověk, který se za něj vydává? Ale jak by to bylo možné? Jak by mohl o Tonym tolik vědět?
Divák poměrně brzy zjišťuje, na čem skutečně je, a kdo je ve skutečnosti nový Tony, ale to vůbec nevadí ději a jeho napínavosti, protože napětí se daří udržet v podstatě až do konce. Je k tomu využita nervově nestabilní sestra, skvělý Oliver Reed, ale také jedna loutka a nejistota z toho, co se vlastně stalo a jak měl Tony zemřít. Právě využití loutky jako propriety, poměrně výrazná explicitnost a odhalení vraha až na konci jsou prvky, které mi tolik připomněly italské giallo.
„Paranoiac“ je rozhodně horor, který stojí za to si připomínat. Jeho atmosféra je nesmírně hutná, a to i proto, že zde nejsou scény navíc. Celou dobu máte pocit, že všechno, co sledujete, je naprosto nezbytné pro to, aby bylo možné dosáhnout požadovaného cíle, tedy vyvrcholení v těch naprosto finálních minutách. Ano, asi začnete tušit trochu dříve, kdo je vrahem, ale to v tomhle případě vůbec nevadí. Skvělý, atmosférický horor s menším množstvím postav a na malém prostoru, na který dnešní filmaři mnohdy vůbec nedosáhnou.
Hodnocení: 85 %
