Paranormal Activity: The Ghost Dimension
Paranormal Activity: The Ghost Dimension
USA, 2015, 88 minut
Režie: Gregory Plotkin
Scénář: Jason Pagan, Andrew Deutschman, Adam Robitel, Gavin Heffernan a Brantley Aufill podle postav Orena Peliho
Hrají:
Chris J. Murray (Ryan)
Brit Shaw (Emily)
Ivy George (Leila)
Dan Gill (Mike)
Nevím, jak se mi to stalo, ale „Paranormal Activity: The Ghost Dimension“ je filmem v sérii, který mi nějak unikl. Jedná se už o celkem šestý díl v sérii, který ale spíše než na ty předcházející, kdy „Paranormal Activity: The Marked Ones“ je v rámci série tematicky už úplně jinde, navazuje na třetí díl a dál rozvíjí jeho téma a ještě prohlubují to, co se v rámci série zatím stalo.
Hned na začátku filmu vám asi dojde, co je tu špatně. Rodina, kterou sledujeme – Ryan jako hlava rodiny, jeho manželka a dcerka a také bratr – se stěhuje do domu, jenž už docela dobře známe z předchozího dění. Právě tady v tom domě žily Katie a Kristi aneb dvě sestry, o jejichž minulosti i současnosti jsme se toho dověděli dost. Hlavně o jejich paranormální aktivitě.
Už jsme si celkem zvykli na to, že ve chvíli, kdy se rodina někam přestěhuje, dopadne to většinou špatně. Nejinak je tomu v případě snímku „Paranormal Activity: The Ghost Dimension“, protože noví nájemníci, hlavně Ryan, se dostanou k nějakým věcem, jež zde původní majitelé zanechali. Nechybí ani kamera, hodně speciální kamera, a pak také kazety, na které je možné se podívat.
Snímek „Paranormal Activity: The Ghost Dimension“ není úplně blbý a snaží se o to, aby se mytologie skutečně budovala dál, a to na základech, které se už do jisté míry jevily dané a pevné, na nichž by již nic dalšího nebylo možné postavit. K tomu dochází a nefunguje to vlastně moc špatně, funguje to celkem dobře. Přesto to ale už není ono a zní to celé jako ohraná písnička.
„Paranormal Activity: The Ghost Dimension“ už nenabídne nic, co by mohlo sérii skutečně zachránit, už zde není nic překvapivého, atmosféra není nijak extra silná, prostě se jede na to, co zde bylo od začátku, protože to funguje a protože by přílišný odklon od stylu narušoval kontinuitu celé série. Není to vrchol série, ale není to ani její výrazný propad. Prostě se jelo na jistotu, která už ale neoslní.
Hodnocení: 40 %
