Pavel Pepperštejn: Pražská noc
Pražskaja noč
Vydalo nakladatelství Plus, 2011, 199 Kč
Pavel Pepperštejn není právě zavedený autor, který by se v Česku více profiloval, ale tato skutečnost se může změnit. Myslím, že právě jeho kniha „Pražská noc“ může být tou, která mu na našem trhu otevře dveře pro širší rozlet. Pavel Pepperštejn je totiž autor, od kterého přesně nevíte, co máte čekat. Přiznám se, že já osobně jsem od „Pražské noci“ očekával napínavý thriller, lákala mě i skutečnost, že se příběh odehrává v naší krásné Matičce. Jenže jsem nedostal to, co jsem předpokládal. Tím nechci říkat, že kniha je špatná, to vůbec ne, jen říkám, že jsem prostě čekal něco jiného.
Pokud by se měla Pepperštejnova kniha někam zařadit, asi by se dalo hovořit o moderním popkulturním thrilleru v duchu magického realismu. Pepperštejn není úplně Michail Bulgakov, ale má k němu docela blízko. Snad i tím, že mají stejnou národnost a stejné cítění pro kulturu a politiku, respektive spíše pro význam politiky. Ale bylo by možné v „Pražské noci“ najít i další odkazy. Okamžitě se mi vybavil Kafka a jeho podivná Praha, jiná, nová, a přesto známá, do níž se Ilja, hrdina románu, dostává až na konci. V první části je Pepperštejnem Praha nádherně popisovaná, jako kdyby autor sám byl Čechem, milovníkem Prahy a jejím kronikářem, jakým se stal takový Jan Neruda.
Jak říkám, román překvapí. V první části si čtenář myslí, že možná narazil na něco, co by mohlo vzejít z pera Jiřího Kulhánka. Drsný hrdina, který je skutečně profesionálním zabijákem. Chvástá se, že vždycky trefí, že má dokonalý zrak. Ale nakonec se ukazuje, že tohle vůbec není hláškující drsňák, ale vražedný anděl – nikoli doslova – s obličejem, který sám nepoznává, a s duší básníka. V některých fázích má čtenář pocit, že čte spíše lyrický text, než text prozaický. Mimochodem básně jsou zde skutečně vloženy.
Krásná je Pepperštejnova hra s jazykem. V jednu chvíli čtete vysoké umění toho nejlepšího kalibru, ale ve druhé chvíli, jako kdybyste otevřeli jinou knihu, snad i jiného autora, a jste vrženi do žumpy pokleslejšího žánru. A společně dohromady to vytváří velmi silný dojem, kdy střídání je přesné, udeří ve správném místě, ať už se jedná o kontrast vznešených lyrických přirovnání a sprostých vulgarismů, nebo dlouhých popisných pasáží s krátkými holými větami řazenými za sebou jak kostky domina.
Úžasná obraznost a hra s jazykem je dána i tím, že Pavel Pepperštejn je v první řadě – alespoň na základě vzdělání – výtvarníkem. A nezapřel se ani v rámci tohoto románu, který spolu s Ivanem Razumovem doplnil o četné ilustrace, které jsou ve své podstatě komiksovým dokreslením obrazů, jež jsou popisovány slovem. Komiksovým doslova, protože v některých případech se v obrázcích objevují i bubliny, na první pohled se v takovém případě jedná o „výstřižky“ z manga komiksů. Nádherné spojení různých uměleckých stylů v jednom díle. Takhle si osobně představuji knihu moderního autora. A vůbec nevadí narážky na Harryho Pottera nebo Pána prstenů, které jsou hned vedle citací z Kafky nebo Švejka. Tohle je naše doba, takhle vypadá. Je to tak v knihkupectví, kde se všechny knihy tísní vedle sebe, nehledě na kvalitu, cílového čtenáře, žánr. Proč by to tak nemohlo být i v moderním, kvalitním románu?
Pavel Pepperštejn ukazuje, jak se píše moderní, až postmoderní dílo. Je to spojení různých žánrů, spojení různých literárních přístupů a uměleckých forem. Pepperštejn zvládl román dokonale a vytvořil dílo, které je nádherné svou obrazností, dostatečně zajímavé příběhem, který nás zavádí do míst v Praze, která bychom možná ani nikdy nechtěli objevit.
Hodnocení: 90%
