Petr Boček a Miloslav Zubík: Nekrosarium
Vydalo nakladatelství Netopejr, 2018, 249 Kč
Petr Boček a Miloslav Zubík jsou již v literárním hororovém světě, alespoň v tom českém, zavedenou značkou. „Nekrosarium" už je jejich třetí sbírkou, tedy třetí sbírkou hororových povídek, protože na svém kontě mají ještě jednu sbírku povídek humoristických. Ale i když se jedná o zavedená jména, stejně jste vždycky zvědaví na to, jak se jim jejich další kniha povede. A v případě knihy „Nekrosarium“ můžu s klidem říct, že se to povedlo skvěle.
Sbírka „Nekrosarium“ obsahuje celkem 75 povídek, což je pořádné číslo, ale z toho je 34 mikropovídek (doufám, že jsem počítal dobře). To nezmiňuji proto, že by mikropovídky nestály za to, ale proto, že kdyby zde byly povídky normální, tak je kniha „Nekrosarium“ jednou tak dlouhá. Jen ať si pánové něco nechají ještě na další sbírky, protože by rozhodně stálo za to číst nějaké další. Jejich vypsání je skvěle patrné i na tom, jak si se sbírkou pohráli a dali jí „intro“ i „outro“, jako kdybyste poslouchali, tedy v tomto případě četli monotematické album. Jeho tématem je horor.
Kniha „Nekrosarium“ ukazuje, že je autorům horor blízký, a to ve všech jeho podobách. Už nejde jen o pointy, díky kterým si je mnozí pamatují, ale už jde o celkově různě a zajímavě koncipované povídky. Moderní horor, historický horor, krátký horor, delší horor, horor reálný i fantaskní, atmosférický i akční a samozřejmě i horor s přídavkem humoru. Dokonce i horor s nádechem fantasy, i když jen v omezené míře. V knize „Nekrosarium“ toho najdete skutečně hodně a skoro by se zdálo, že to je dílo vícero autorů. Ale ne, to jen Petr a Miloslav jsou tak schopní a nebojí se žádného hororového zákoutí.
Povídka „Jasná diagnóza“ je správně krutá. Delší povídka „Vítězství“ bylo trochu zklamání, snad proto, že jsem očekával trochu překvapující pointu. Je to jedna z těch povídek, kde je cesta důležitější než cíl. Podobným úkazem je i „Gumma“, kde autoři dokazují právě to, že už nechtějí jet jen na naprosto zásadní pointu, ale že je důležité to, co k ní vede. A v tomhle případě je to i odlišně, specificky a dobře napsané. Ale těch povídek, co vám uvíznou v hlavě, je více: temně fantaskní „Bohyně“, bizarní „Laktační psychóza“, skvěle gradovaný „Muž z nížin“, nepříjemně realistická „Podprsenka“, postapokalyptická „Cena brambor“ nebo sci-fi horor „Prototyp“.
Vydat třetí knihu povídek – a opět obsáhlou – navíc stále v tandemu dvou autorů, nenudit, mít stále schopnost mrazit své čtenáře, nemluvě o tom, že se autoři dokáží neustále vyvíjet, přizpůsobují se, jsou moderní, to si prostě zaslouží potlesk. Petr a Miloslav jsou neskutečně schopní autoři a aktuálně patří v oblasti hororových povídek k těm nejlepším, jaké na českém trhu máme. Jasně, že v knize "Nekrosarium" najdete i slabší kousky – to jinak nejde, vždyť je těch povídek 75! – ale i tak si kniha udržuje neskutečnou kvalitu!
Hodnocení: 90 %
