Petr Boček a Miloslav Zubík: Výprodej nočních můr

80%
Petr Boček a Miloslav Zubík představují svou druhou společnou hororovou sbírku. Opět stojí za přečtení!

Petr Boček a Miloslav Zubík: Výprodej nočních můr

Vydalo nakladatelství Nová forma, 2014, 201 Kč

 

Pánové Boček a Zubík jsou dvojicí, která si rozhodně zaslouží pozornost, a to nejen proto, že píší horor, ale proto, že píší dobře. Jejich žánrový záběr je mnohem širší a právě jejich rozsáhlé sbírky (po sbírce „Mrazivé příběhy“ je toto jejich druhá společná kniha povídek) ukazují, jak moc jsou schopní a jak moc jsou dobří. Jak je u mě tradice, opět se podíváme na jednotlivé povídky zvlášť.

 Obálka knihy výprodej nočních můr.

Největší objev v dějinách lidstva

A hned na úvod jedna pěkná povídka, která pro mě definuje tvorbu autorské dvojice, kterou od nich mám osobně nejradši. Dobře napsané, drsnější námět, ale to všechno končí v pointě, která je humorná, černohumorná anebo pěkně absurdní. Tady asi budete vědět hodně dříve před koncem, jak to asi dopadne, ale stejně budete zvědaví na to, jaké přesně konkrétní to zakončení bude. A nebudete zklamáni.

 

Klecový chov

Klecový chov je jedna z povídek, které jsem již četl v minulosti, a to proto, že se tato povídka objevila ve „4. antologii českého hororu“, kde je rozhodně jedna z těch, které vás zaujmou nejvíce. Autoři prokazují, že mají skvělý smysl pro kvalitní zpracování námětu, což je spojeno i s formou, kterou využívají. Opakování reklamních pasáží je dokonalé zpodobnění toho, jak jsou nám mozky vymývány prostřednictvím televize. Skvělá kritika společnosti v hororu.

 

Dýňová kalamita

I s tuhle povídkou jsem se seznámil ještě dříve, než jsem ji četl v této sbírce, a to proto, že byla zaslána do naší literární soutěže. Osobně jsem ji měl za favorita, ale je vidět, že ani porotci se neshodnou. Výborná halloweenská povídka, které nechybí humor, ale ani děsivost podpořená béčkovým nádechem.

 

Smrd

Ano, učitelské řemeslo s sebou nese různé zážitky a vzpomínky, a stejně tak i řemeslo spisovatelské. Není snadné být učitelem a ani recenzentem. Důsledky mohou být různé. Povídka je zajímavá formou, kdy se jedná o ich-formu, která skutečně funguje jako něco, co by mohl člověk psát sám – zní to věrohodně. Příběhově už je to přece jen trochu slabší.

 

Stěna

Přišlo mi nadbytečné, že je tahle povídka prezentována jako česká verze japonského hororu, protože ono to funguje samo o sobě dobře a nikoho by asi nenapadlo, že to má s Japonskem cokoli společného, ale pokud je to přiznání inspirace, proč ne. Povídka je dobře napsaná, a i přesto že je celkem dlouhá a není až tak překvapivá, drží si celou dobu napětí.

 

Kliďas

Výborně gradovaná povídka, kde nejde o to, jaká je pointa, ale jak je příběh pojat. Tohle se povedlo, protože je ukázáno, že pánové mají hodně černý smysl pro humor. Povídka je skvěle brutální.

 

Trubec

Další povídka, na které je hodně vidět, jak mají pánové promyšlení příběhy a jak jim to sedí. Jsou originální, jsou úchylní přesně tak, jak je to ještě dobré, není to nad míru, ale stejně vás to pěkně pocuchá.

 

Okurková sezóna

Když není o čem psát, tak se vždycky něco najde. Anebo se příběh prostě vytvoří. „Okurková sezóna“ je hra s absurditou bulváru a toho, jak daleko je možné zajít, když potřebujete nějakou pořádnou pecku do novin. Výborný nápad, i když možná nebudete mít ani v tomhle případě úplně pocit originality. Jenže pánům se prostě nedá sebrat, že dobře píšou.

 

Slast potkávání

Aneb když pracujete v knihovně, napadají vás různé věci, které se dají systematizovat. Tady je ta pointa skvělá a opravdu čekáte na to, co přijde a co znamenají ta jednotlivá čísla. Krásný případ toho, že v téhle sbírce najdete opravdu cokoli a různé drsné.

 

Hemžení

Horor z éry komunismu? Tak ono to není na první pohled nic tak divného, ale hororové béčko, to už je přece jen něco trochu jiného. Ale pánům autorům to dokonale sedlo, a to jak reálie, tak i příběh samotný. Hodně jsem se bavil a nutno říct, že finále jsem takové přece jen úplně nečekal.

 

Stavebnice

Zvláštní povídka, která mi nesedla. Je hororová, ale nejde zde primárně o atmosféru, ale hlavně o to, že se děje něco divného, co je nad rámec toho, co jsme ochotni přijmout. Tohle pak graduje v klasickém přijetí toho, že existuje něco víc než jen realita, jak ji chápeme. Není to špatně napsané, jen ta povídka mi moc neřekla.

 Petr Boček

Můra a Jáma mrtvých

Tyhle dvě povídky si dovolím recenzovat společně, protože mají stejné téma – druhá je dokonce uváděna jako variace na stejné téma, což by ale každému došlo. Jejich specifikem je ale navíc skutečnost, že každá má doplněný ještě jeden alternativní konec. Z hlediska fanouškovského je tohle naprostá paráda a můžete si tak přečíst, jak jeden příběh vypadá různě ve dvou provedeních, ale zároveň, jak různě mohou ty příběhy končit. Je to zajímavý prvek a z hlediska formálního mě dostal.

 

Živý plot

Petr a Miloslav mají očividně výborné nápady a hlavně různorodé, protože se ve svých povídkách zabývají nejen odlišnými tématy, ale také formou. V tomhle případě si troufli na starší období, ich-formu a s tím i spojený specifický jazyk. Je to takový milý poeovský příběh, kterému poslední odstavec přidává ještě trochu navíc.

 

Hračka

Tohle je pro mě opět taková povídka, kterou od dua čekám. Je to černohumorné, je to trochu úchylné a je to temné. Výborně napsaná postava matky, a to i na poměrně malém prostoru, a nakonec vyústění, které je v tomhle případě sice předem hodně jasné, ale nic to nemění na tom, že to skvěle padne.

 

Danse Macabre

Celou dobu jsem si nebyl jistý, jak se povídka vyvine, ale rozhodně se tomu nemůže vzít, že už od začátku je v povídce temná atmosféra, která by se dala krájet. Je zde zajímavá gradace, a i když zde není nějaká zásadní pointa, vůbec to nevadí, protože ono stačí to, jak je to napsáno. Skutečně skvělá atmosféra a výborné obrazy, které jsou prezentovány v krásných náznacích.

 

Duše stromů

Trochu poetické, trochu napínavé, trochu hororové. Nechci říkat, že tohle je ekologický horor, nejsem si jistý, jestli byl takhle zamýšlen, ale je patrné, že z toho ochrana přírody určitým způsobem vyvěrá. Nechte matičku Zemi na pokoji nebo se stane něco zlého. Nic proti, tohle se dá skousnout, ale hlavně to má parádní thrillerový nádech. Je to přesně ten typ povídky, u které nevadí, že je celkem jednoduchá, hlavní je, že má dobrou atmosféru, která jako kdyby vypadla ze slasherů 80. let, ale je zasazena do českého prostředí, což není vždycky jednoduché zvládnout.

 

Zúčtování

Ten příběh ani není tak nápaditý, ale to vůbec nevadí, protože tady je strašně důležité, jak je povídka „Zúčtování“ napsána. Je psána ich-formou, nespisovně, pocitově a je to v tomhle směru paráda. Povídka má výborný rytmus, který vás nutí číst a číst, a vy se zatím budete třást, protože to, jak je děj popisován, to je prostě mrazivé. Formálně skvělá povídka, protože opravdu vzbuzuje strach a nepříjemné pocity.

 

Zrcadlo

Zajímavý, ne až tak originální nápad, který je ale dobře podaný. To, jak on mluví s ní je prostě skvělé. Ta pointa je tak nějak očekávaná, což ale prostě bylo dané. Právě ale dialog ženy s mužem je to, co tuhle povídku zdobí. O tom je především.

 

Paranormální aktivity

Než došlo na poslední část povídky, líbilo se mi, jak je to pojaté, líbilo se mi i to, jaké bylo rozuzlení, protože je dokonale proti trendu duchařin a navíc je nápadité. Ale ta poslední část mi přišla zbytečná a trochu povídku v mých očích degraduje. Je to až příliš obyčejné.

 

Zoufalec i stéblo stříhá

Propojení mytologie a báchorek v moderním příběhu, kterému opět vévodí forma. Krátký úvod do děje, který navnadí, a pak střih zpět k událostem, které byly uvozeny. Příběh sám o sobě je zajímavý a má zvraty, které překvapí. Velmi povedená povídka.

 

Zubatá

Potěší, že povídka, která se účastnila naší hororové literární soutěže, je vytištěna v knize. „Zubatá“ je výborná povídka, proto se také umístila na 7. místě v naší soutěži, což v konkurenci 2. ročníku, kdy přišlo opravdu hodně povídek, přece jen něco znamená. I po druhém čtení jsem se bavil zvraty, které nám Petr prezentuje. Nečekané, výborně napsané, skvěle vypointované.

 

Adrenalinová past

Adrenalinové sporty jsou hodně nebezpečné, ale některé opravdu zacházejí moc daleko. Nelíbí se mi úplně, jaký sport si tady pánové vymysleli, nějak nechápu, proč by se do toho někdo pouštěl, ale ta pointa – v obou případech, protože i zde je alternativní konec – je správně černohumorná.

 

Vracím se z lázní

Jedna z těch povídek, které se mi tolik nelíbily, a tolik mě nechytly. Je to částečně v tom, jak je to napsáno, protože s tou postavou se těžko sžívá, ale je to i v tom, o čem to je. Ten poslední odstavec je ale dobrý.

 Miloslav Zubík

Ta věc tam dole

Kam na ty nápady, pánové, chodíte? Tohle mě opravdu dostalo. Výborně napsané, výborně vypointované, a to způsobem, že od začátku víte, že tam je něco temného, a jak se tím prokousáváte, jen se vám to potvrzuje. Další z povídek, která dokazuje, že pánové jsou velmi schopní a že jejich tvorba patří k tou nejlepšímu, co současná česká hororová scéna má.

 

Věřte-nevěřte

Jazykově zajímavá povídka, což je ale bohužel jediný aspekt, který se mi na ní líbil. Pointa zde je, ale celkově, jak je příběh psaný, kdy se v podstatě jedná o lovecraftovský horor, mi v tomhle podání nějak neseděla. Je to takové těžkopádné, což mi u Lovecrafta normálně nevadí, ale ve srovnání s ostatními povídkami ve sbírce je to až příliš patrné a do jisté míry to pak snižuje dojem.

 

Domove, sladký domove

Jedna z těch povídek, kdy máte pocit, že všechno je špatné a slunce nesvítí. Tady je to doslova dáno tím, že prší, ale také tím, jak jsou zde popsány postavy a jak se chovají. Jsou depresivní, což je podle všeho i záměr. A to se mi v tomhle případě zamlouvalo.

 

Sixmaniak

Vždycky mě tyhle hry s čísly fascinovaly, alespoň když jsem byl mladší, ale tohle je přece jenom trochu moc průhledná zápletka, která mi až tak neučarovala, nemluvě o tom, že to finále je tak trochu klišé, které se od čísla 666 očekává.

 

Po sezóně

Úplně mi nesedlo to, co se v letovisku nakonec děje, ale to spojení touhy se ještě někam dostat, a skutečnosti, že už od začátku víme, že to tam nedopadne dobře, je velmi dobré. Čekal jsem, jak to dopadne, byl jsem napjatý, jen pak jsem zůstal trochu rozmrzelý, protože jsem asi doufal, že mě to trochu více ohromí. Celkově ale dobrá povídka.

 

Labužnice

V nedávné době jsem četl povídku „Velbloudí noha“ Honzy Vojtíška, kterou mi tohle dílko pánů spisovatelů připomnělo. Jsou také poměrně drsní, na jejich standard jdou v podstatě až do extrémů, ale opět vás dokáží vtáhnout a nepustí vás až do konce, kde vás ta poslední věta dostane. Anebo když očekáváte ujeté věci, tak vás potěší.

 

Sobotní obřady

Na tuhle povídku už jsem jednou názor psal, protože vyšla v „5. antologii českého hororu“. I když je téma povídky vlastně hodně kruté a hnusné, stejně celou dobu máte pocit, že by to mohla být klidně i povídka černohumorná. Ona i pointa je hodně krutým vtipem.

 

Jak jste vlastně zemřel?

A na závěr takový pěkný vtípek, který funguje dobře, odkazuje na klasické historky s mrtvými, místy je opravdu zábavný, a nakonec, když se dostanete až k pointě, celá situace vás překvapí. Malá, hezká povídka na konec.

 

Kromě povídek, které jsem zde recenzoval, jsou zde ještě tři bloky krátkých, skutečně krátkých, povídek, kterých je celkem sedmnáct. Musím ale říct, že v případě pánů Bočka a Zubíka mi mnohem více sedí jejich delší povídky, protože oni se někdy dokážou tak krásně rozepsat, že si prostě lebedíte s  postavami, i když jsou to zrůdy. Kdybych měl ale nějakou krátkou vypíchnout, tak asi úplně poslední „Něco“, která je parádní duchařinou na noční čas. Na závěr vás pak ještě čeká několik rad na to, jak přežít horor. Humor obou autorů se nezapře.

 Obálka knihy Mrazivé příběhy

„Výprodej nočních můr“ se snadno zařadí k tomu nejlepšímu hororovému, co u nás po roce 1989 vyšlo od českých autorů. Jsou zde slabé povídky, jsou zde povídky, které se mohou jevit jako neoriginální, ale ve všech si pánové udržují dostatečně vysokou kvalitu a je na nich vidět, že už jsou hodně vypsaní. Mají skvělé nápady a já jen doufám, že pořád mají dost co nabídnout a že od nich v brzké době zase nějakou podobně obsáhlou knihu uvidíme. Tohle je horor, který stojí za to číst. Možná bych se jen ještě trochu věnoval redaktorské stránce, kdy odsazení odstavců mi prostě chybělo, přemíra tří teček také vadila. Na celkovém dojmu z čtení to tolik neubírá, ale jejich tvorba si zaslouží perfektní vydání. Na závěr pak děkujeme za podporu Horor Webu na stránkách knihy!

 

Knihu můžete zakoupit na této adrese: http://www.stahuj-knihy.cz/stahujknihy/eshop/0/0/5/812-Bocek-Petr-Zubik-Miloslav-Vyprodej-nocnich-mur

Hororové knihy (slasher, mučení, survival, komedie)


Přidat komentář