Philip Fracassi: Hleď, prázdnota
Behold the Void
Vydalo nakladatelství Gnóm!, 2018, 249 Kč
Philip Fracassi byl možná neznámým autorem na poli hororu, ale svou první sbírkou „hleď, prázdnota“ jasně dokazuje, že si zvolil správný žánr, protože mu jde skutečně skvěle. Jasně, místy hodně připomíná Stephena Kinga, ale jeho rozlet je nesmírně bohatý a každou povídkou vás dovede přesvědčit o tom, jak je horor neskutečně různorodým žánrem.
Měkká konstrukce se západem slunce
Hned první povídka ukazuje, že Philip má velmi dobré nápady, které navíc ještě dovede skvěle vypointovat. Jeho příběhy jsou plné představivosti, jsou vizuální a právě u první povídky je to i základ celé zápletky. Ten konec vás vážně dovede dostat.
Oltář
Možná nejlepší povídka v celé knize, která mě naprosto dostala, i když myslím, že tam bylo něco navíc. Linie okolo Abby mi tu přišla trochu navíc, lehce zbytečná, protože pro finále nemá větší význam, což ale neznamená, že to bylo celé velmi dobře napsané. Celkový vývoj je pak krásně překvapivý. Není se moc čemu divit, že povídka vyšla v USA samostatně.
Zloděj koní
„Zloděj koní“ je povídka z jiného soudku, která má celkem dlouhou expozici, ale ta následující gradace je parádní. I když se vám hlavní hrdina nemusí zamlouvat, on také není dobrák od kosti, tak následný vývoj vás tak pohltí, že prostě přijmete hajzla jako dobrou hlavní postavu.
Rakev
Philip Fracassi přechází mezi různými prostředími a dělá to tak ladně, jako kdyby všechna místa skutečně znal. A tak se od zloděje koní dostáváme k jednomu pohřbu a čarodějnictví. Zde se ukazuje, která témata má Fracassi rád – dospívání a čarodějnictví, prolínají se vícero jeho příběhy, což není špatně, ale rád o těchto tématech píše.
Velkochov dětí
Opět odlišná povídka, která se vrací k ženě, která se jmenovala Amelia Dyer. Nebyla to hodná žena, zabíjela děti. A na jejím příběhu Fracassi staví svou vlastní, o nic méně temnou povídku, kde celou dobu tušíte, jaký je její smysl, ale to nevadí, protože zásadní je ten plíživý děs, který je s vámi celou dobu.
Surfer Girl
A šup zase jinam. Tentokrát se dostaneme až do Acapulca. Ale tématem je zde opět dospívání, tentokrát ještě kořeněné o vztah s matkou. Velmi nepříjemná povídka, kde celou dobu tušíte, že se stane něco zlého. A ono se to stane. Fracassi není doslovný, ale on nemusí být. A ví to. Stejně na vás finále udeří.
Matka
Čarodějnictví je prvek, který se vrací i v povídce „Matka“. Chvíli budete tápat, o čem tohle vlastně je, ale nakonec je to celkem klasické hororové téma. Ale i když není Fracassi vyloženě originální – a kdo v dnešní době je? – stále dokáže psát způsobem, který se kolem vás plíživě omotává a nakonec vás dostane.
Bezpečnostní pojistka
Nebýt doslovný je i součástí této povídky. Stejně jako dospívání. Angličané mají hezký výraz „rite of passage“ Česky se uvádí jako přechodový rituál. Je to přechod z jednoho společenského postavení do jiného. Fracassi se soustředí na onen klasický přechod z dítěte v muže. A dítě v této povídce se musí jako dospělý rozhodovat příliš brzy.
Mandala
Nejdelší povídka, vlastně spíše novela, která asi nejvíce připomíná Stephena Kinga. Jako kdyby se jednalo o variaci na „Geraldovu hru“ až na to, že zde není žádný erotický podtext, jen dva kluci prostě hráli blbou hru. Není to kopie Kinga, to netvrdím, ale má to nádech jeho osmdesátkových hororů. A nakonec i vývoj.
Nakladatelství Gnóm! se rozhodlo vydat knihu, o které jsme možná nic nevěděli, ale kterou si zasloužíme. Tohle jsou kvalitní hororové povídky a já jsem docela zvědavý, jestli se k nám Fracassi dostane ještě s další tvorbou. Zaujalo mě i provedení knihy, která je první v edici Pulp a je v měkké vazbě, jednoduše jako pulpový román. A to se mi líbí, stejně jako knize sedí ta nepříjemně zelená barva a skvělá ilustrace Tomáše Kučerovského.
Hodnocení: 90 %
