Planescape: Torment
Vydal Interplay v roce 1999
Dobrá, hrdina, zvaný pouze jako Bezejmenný, není tak úplně mrtvolou, ale pátrání po tom, kým je a kým byl, je ústředním motivem celé hry. Po probuzení v márnici si totiž nepamatuje vůbec nic, kromě drobných útržků vzpomínek, které nedávají smysl. Když opustí svoje úložiště, vstoupí do Sigilu, města tajemných portálů, v němž vládne Paní bolesti. Záhy zjišťuje dost podstatnou skutečnost - nemůže zemřít.
Smrt neznamená konec hry a někdy je dokonce záhodno nechat se odpravit. To je jen jeden z příkladů, jak se tu záměrně jde proti tradičním herním konceptům. Hlavní postava není žádným zachráncem vesmíru nebo chudým prosťáčkem, který zničí zlo a stane se slavným a milovaným vládcem. Bezejmenný naopak hledá klid a svoji vlastní smrtelnost. Koncept, který je v mnohém morbidnější a hlubší, než heroický příběh plný bitev se stohlavými armádami či lidožravými obludami. A protože se v Sigilu střetávají lidé z různých konců vesmíru Planescape, s různými životními názory a vírou, nikdo nebude Bezejmennému říkat, co je správné a jak se má chovat.
Společnost mu dělají pomocníci, jaké nikde jinde nenajdete. Už na začátku se k němu připojí Morte. Morte je lebka. Létající lebka. Lebka se slabostí pro nemrtvé ženského pohlaví, která má schopnost pochytit ty nejšťavnatější nadávky a sypat je na nepřítele s kadencí kulometu. Potkáte ještě dalších šest, včetně hořícího mága a sukuby, která se stala knězem. Kromě pomoci v boji se od nich můžete dozvědět věci, které prozradí buď něco o minulosti Bezejmenného, nebo vylepší jeho atributy.
Herní systém „Planescape: Torment“ je obdobou slavné „Baldur's Gate“, obě vycházejí z prostředí Dungeons & Dragons a běží i na stejném enginu. Kdo si tedy pamatuje, jak vypadaly hry na konci devadesátých let, nebude zklamán grafikou, která je dnes samozřejmě zastaralá. Neuměla zobrazit potřebné detaily, proto ji nahrazoval text. Při setkání s NPC se nejprve objeví popis postavy, její fyzické stránky, rozpoložení, činnosti, do níž je ponořena. Pak se rozjede rozhovor, při kterém by bylo chybou nedávat pozor, nejde totiž jen o prosté vybírání ze dvou variant odpovědí. To, jak s postavou bude Bezejmenný hrdina komunikovat, mu může otevřít cestu k důležité informaci nebo vedlejšímu úkolu, případně mu zvednout statistiky. Obludně velký obsah hry odhalí hráč jen pečlivými dialogy s obrovským množstvím postav a pozorným sledováním okolí, které ho společně dovedou ke všem dílkům skládačky, rozházeným i po těch nejméně pravděpodobných místech.
Co se týká povolání, lze si vybrat ze tří možností. Začíná se sice vždy jako bojovník, ale po kontaktu s určitým trenérem se může z Bezejmennného stát kouzelník nebo zloděj. Přeskakování mezi těmito rolemi je umožněno i dál v celé hře. S tím souvisí i trocha toho plánování při rozdělování bodů do osobních atributů, pro bojovníka klasicky navýšit sílu, u mága inteligenci apod. Při soubojích lze „zapauzovat“ a navolit každému členovi ve skupině další taktický krok, případně vypít povzbuzující elixír nebo spolknout kouzelný předmět a zvýšit si tak dočasně potřebnou statistiku.
I když se hrdina dostane do bojových akcí, bude prozkoumávat zatuchlé katakomby a potýkat se s pouličními gangy, kouzlo hry spočívá v dlouhých dialozích a objevování minulosti hrdiny. Scénárista a hlavní mozek projektu Chris Avellone vycházel z několika inspiračních zdrojů, ale za největší pokládá první díl fantasy cyklu „Tajemný Amber“ od Rogera Zelazneho, který je hodně oblíbený i u nás. Letos vyšla upgradovaná verze „Baldur's Gate“ a je docela dobře možné, že časem přijde na řadu i příběh Bezejmenného. Navíc byla potvrzena původními vývojáři příprava nové hry, která by měla být přímým následovníkem, zejména v podobném pojetí příběhu.
„Planescape: Torment“ není hororovou hrou v tom smyslu, že by se u ní člověk lekal při nečekaném vybafnutí nebo se bál při plížení podzemím Sigilu. Zneklidňující a temné jsou hrany života Bezejmenného a jeho souputníků ve světě, kde se zachází s lidskými těly jako s nástroji, kde se očekává smrt jako vykoupení a v němž bloudí duše, které nemohou najít klid.
Minimální systémové požadavky
Operační systém: Windows 95
Procesor: 200 MHz
Paměť: 32 MB
Grafika: 4 MB
