Pokoj 1408

1408, USA, 2007 Režie: Mikael Håfström Scénář: Matt Greenberg, Scott Alexander a Larry Karaszewski podle povídky Stephena Kinga Hrají: John Cusack (Mike Enslin) Samuel L. Jackson (Gerald Olin) Mary McCormack (Lily Enslin) Tony Shalhoub (Sam Farrell) Jasmine Jessica Anthony (Katie Enslin)

   Knihy Stephena Kinga i jeho kratší příběhy v sobě rozhodně mají filmařský potenciál, což je i důvod proto, že se skutečně mnoho filmařů snaží o jejich přepracování na stříbrná plátna. To však bývá v mnoha případech skutečně problém. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že zfilmovat nějaký jeho výplod fantazie bude skvělé, vyjde z toho trhák, většinou, nebo lépe řečenou v častých případech, to dopadá spíše opačně. Film ani náhodou nepřekoná knižní předlohu. Jsou samozřejmě ryzí výjimky, kterým se to daří nebo jsou alespoň natolik dobré, že se s předlohou srovnají. 1408 nebude úplně ten případ.

   Ale abych své tvrzení uvedl na správnou míru, 1408 není špatný film, ono také těžko natočit film přesně podle předlohy krátké povídky, ale rozhodně se nehodlá o vrchol zfilmované Kingovy tvorby. Není to však brak, to podotýkám. Film totiž přichází s něčím, co není už tak úplně obvyklé, ale u Kinga je to naprosto stěžejní prvek – budování atmosféry. Nebo ještě lépe řečeno, ono je to obvyklé, každý hororový filmař, který chce natočit skutečně „bojavý“ horor, se snaží o správnou atmosféru, ale ne hned tak někomu se to povede. Švédskému režisérovi 1408 se to povedlo. Alespoň do určité míry. Dejme tomu tak první hodina filmu je skutečně dobrá, atmosféra skvěle vystavěna od první čokoládičky, až po zběsilé duchy. Jenže film nemá jen jednu hodinu, má bezmála dvě. A udržet napjatou atmosféru po tak dlouhou dobu, to se bohužel nepovedlo.

   Jak již bylo řečeno, co se týče scénáře, museli tvůrci hodně improvizovat, protože krátkou povídku roztáhnout na dvou hodinový film je umění, nestačí ji jen přepsat do scénáře, musí se toho dost přidat. A tak vznikla hodina filmu, v které se hrdina snaží přežít v pokoji 1408. Do první hodiny je to skutečně skvěle stavěná atmosféra, ale protáhnout ji ještě dál, to by bylo vážně něco. Nezadařilo se. Atmosféra se pomalu ztrácí s tím, jak začínají být jednotlivé scény v pokoji 1408 monotónní a jaksi jednotvárné. V podstatě pořád se opakují různí duchové a výjevy z tragické minulosti Mikea Enslina, který se se svou minulostí, respektive se ztrátou dcery, prostě nedokázal smířit.
   Aha, kdo je Mike Enslin, ptáte se možná? Tak Mike je spisovatel, jak jinak, že, když se jedná o kingovku? Spisovatel, který se zabývá tím, že odhaluje místa, kde údajně straší. Tato místa jsou však pouze výmyslem a duchové neexistují. Právě toto je náplň jeho knížek. Jenže pak se dostává do hotelu Dolphin v New Yorku a to přímo do pokoje číslo 1408 a zjišťuje, že s těmi duchy se to možná má přece jen trochu jinak.

   Pokud se budeme bavit o hereckých výkonech, tak titulní dvojice, kterou nalezneme i na filmovém plakátu, tedy John Cusack a Samuel L. Jackson, byla pro své role vybrána dokonale. John Cusack táhne v podstatě celý film a jeho výkon je řekněme dost dobrý. Snaží se a je to na jeho hraní prostě znát – v tom dobrém smyslu slova. Jackson je ve své roli zase jednou téměř dokonalý. Neobjeví se na dlouho, protože většinu času kamera zabírá a zabírat musí Cusacka, ale když už se Jackson na scéně objeví, hlavně v úvodnímu rozhovoru s Cusackem, jedná se skutečně o jednu z nejlepších scén ve filmu, pokud pomineme některé další již ze samotného pokoje 1408, kde však vládne osamocený Cusack.

   Přiznám se, že kromě ke konci jednotvárného vyznění mě zklamal závěr filmu. Asi jsem zvyklý na pointy a tahle pointa mi prostě jako pointa nepřišla. Snad to bylo tím, že už se mi ke konci filmu zavíraly oči a já přestával vnímat, anebo tím, že tam skutečně chyběla, ale ten závěr mi zkrátka přišel nedotažený. Ale nebuďme příliš kritičtí, tenhle film, až na svou nehoráznou délku a pro mě zmršený konec, nakonec přece jen vyznívá docela zajímavě a je až s podivem, co dokážou filmaři udělat z jedné krátké povídky.