Poslední dům nalevo (2009)

35%
Remake filmu od Wese Cravena zapomněl na to, že by příběh měl být hlavně silně depresivní a hnusný.

Poslední dům nalevo

The Last House on the Left

USA, 2009, 110 minut

 

Režie: Dennis Iliadis

Scénář: Adam Alleca a Carl Ellsworth podle původního filmu Wese Cravena

Hrají:

Sara Paxton (Mari)

Monica Potter (Emma)

Tony Goldwyn (John)

Martha MacIsaac (Paige)

 

Wes Craven natočil snímek „Tha Last House on the Left“ v roce 1972 a započal tak svou bohatou hororovou kariéru, kdy především slovo kult je možné s jeho tvorbou snadno spojit. Kultovní se do jisté míry stal právě i snímek The Last House on the Left. Nejen proto, že to byl tvůrcův debut, ale také proto, že to je snímek poměrně znepokojivý a drsný. Nikdy není jednoduché se vyrovnat s tím, že někdo ublížil vašim blízkým.

 Trochu trávy a bude hej.

Jste rodiče dcery a máte o ní strach, to je přirozené. Nechcete ji nikam pustit, ale nemůžete být zase ten typ, který drží svoje děti zavřené doma a opravdu je nikdy ani nevyvenčí. Manželé ve filmu „Poslední dům nalevo“, který je remakem Cravenovy prvotiny, volí poměrně liberální výchovu. Svou dceru milují, ale není pro ně problém, aby ji pustili ven, třeba i s autem. Mari má vlastně štěstí, protože její rodiče jsou skutečně dobří lidé a mají ji moc rádi.

 Host do domu, smrt do domu.

Štěstí už nemá ve chvíli, kdy s kamarádkou Paige potkají v obchodě, kde kamarádka prodává, neznámého mladíka a jdou s ním na jeho pokoj pro trochu té trávy. Mladík sám by až takový problém nebyl, ale on se do motelu vrací mladíkův otec a jeho kumpáni. A to už je problém pořádný, protože to je skupina magorů, kteří milou Paige zabijí. Mari má štěstí, tu jen znásilní, ale mají za to, že je také mrtvá. Aby toho nebylo málo, tak shodou náhod se skupina násilníků dostává rovnou do domu Mariiných rodičů.

 Na nohou se utíká lépe.

Hra se může rozehrát, je na rodičích, aby pomstili znesvěcení své dcery. Remake má jeden zásadní problém, a to ve skutečnosti, že rozhodně není tak syrový a tak hnusný jako film první. To vede k tomu, že je to jen takový lehoučký odvar, který se snaží být zajímavý hlavně v tom, jak jsou osoby mláceny. Znásilnění není nikdy pěkná věc, ale v tomhle filmu je to odbyté tak, aby to mělo na diváka co nejmenší deprimující efekt. Snaha zakrýt znásilňované prsa je pak až směšná.

 Neboj, děvče, rodiče se o vše postarají.

Pokud už se někdo rozhodne, že natočí remake filmu jako je The Last House on the Left, možná by stálo za zvážení, jestli je nejlepší nápad dělat z toho mainstreamový horor. To téma je dobré, ale rozhodně není vhodné pro mainstream. Když se z toho pak vytratí ta syrovost, snímek postrádá to hlavní, co by měl obsahovat. Tenhle remake tedy není na první pohled celkově špatný, ale vzhledem k tématu je ve skutečnosti hodně nudný.

 

Hodnocení: 35 %

Vaše komentáře

Adam Peňáz
Souhlas že z tohohle šlo vytěžit o dost víc, nicméně svůj efekt to má. Když jsem film půjčoval matce, hned poté měla směrem k mé sestře kázaní ve stylu "vidíš, přesně tohle pořád říkám že se může stát když furt někde couráš". Tak trochu škodolibě jsem byl rád že film dokázal vzbudit podobné reakce, alespoň u rodiče. Ono je to hlavně tím tématem, které prostě samo o sobě znepokojivé je, a aby zapůsobilo, nemusí být ani nijak zvlášť skvěle natočeno jak dokazuje i tenhle snímek. Pro mě má ale plus za Marthu MacIsaak, což je dle mého vkusu prostě krásná herečka, žel kromě Posledního domu nalevo ji znám už jen z komedie Superbad a hororu Smrtící parazit.
Adam Peňáz 28.09.2016 13:35:41 Reagovat Přidat nový komentář
Hororové filmy (mučení, vrazi)


Číst komentáře