Poslední žralok
L’Ultimo squalo
Itálie, 1981, 88 minut
Režie: Enzo G. Castellari
Scénář: Ramón Bravo, Vincenzo Mannino, Marc Princi a Ugo Tucci
Hrají:
James Franciscus (Peter Benton)
Vic Morrow (Ron Hamer)
Micaela Pignatelli (Gloria Benton)
Joshua Sinclair (Starosta William Wells)
Zase se jednou vracím k tomu, že „Čelisti“ jsou prostě nepřekonatelným filmem. Byl natočen tak dokonale, že zobrazuje všechno, co podobný film obsahovat mohl a může. Je zde obrovské zvíře, nespoutané a vražedné, lidé, kteří jsou experty, lidé, kteří s nimi nesouhlasí a za každou cenu jdou po zisku, úmrtí nevinných, hromadná panika a samozřejmě i atmosféra, která vás ještě několik dní, možná týdnů po zhlédnutí bude držet daleko od rozlehlých vodních ploch, i když sladkovodních.
„Čelisti“ neměly jen silný příběh, ale také byly naprosto skvěle natočeny. Ano, to říkám o filmu Stevena Spielberga. Všechny složky, včetně efektů a hlavně hudby, jsou správně na svých místech. „Poslední žralok“ rozhodně není filmem, který by se mohl Spielbergovu snad nejlepšímu filmu rovnat. Hudba, která by film vydatně dokreslovala, zde naprosto chybí, místo toho jsou zde jenom nějaké zvuky, které se daly snadno splašit a prostě namontovat na jednotlivé scény.
Zvuková stránka však není to jediné, co je zde špatně. Kdybych ale měl začít tím lepším, jsou to herecké výkony, které nejsou až tak hanebné, jak jsem si myslel, že budou. Neříkám, že to jsou oscarové výkony, ale přesto jsou dost snesitelní. Máme tu podobné postavy, jako byly Brody a Hooper, kterým se dá celkem fandit, je zde pak také pár postav, kterým rozhodně fandit nebudete a budete jim přát to, jak nakonec skončí, i když se v poslední chvíli snažili svou chybu napravit.
„Poslední žralok“ si místy hraje na gore film a efekty celkem ujdou, navíc záběrů na žraloka není úplně málo. Přesto jim nevěřím takovou živočišnost, jakou jsem věřil tomu umělému žralokovi v „Čelistech“. V tomhle směru se ale snaha určitě počítá. Co je tedy na filmu špatně? Tak kromě toho, že je kompletně podán béčkově, se film snaží být lepší tím, že chce žraloka udělat největšího, nejstrašnějšího. Nakonec z toho vychází jenom nijak odlišná kopie „Čelistí“. Italové zkusili, jak to bude vypadat v jejich provedení. Je to stejné, alespoň příběhově, ale kvalitativně je to úplně někde jinde.
Jestli se budete u filmu „Poslední žralok“ bát stejně jako u „Čelistí“, budu si asi myslet, že jste bázliví. Ani jedna scéna ve mně nevyvolala byť jen něco, co by se mohlo nazvat náznakem přeběhnutí mrazu po zádech. Vkládal jsem malé naděje v to, jak bude vypadat žralok ve scénách, kde ho budou muset zabrat. Není to tak špatné, ale pořád mám prostě pocit, že je to levnější a horší remake legendárního filmu. A můj názor na remaky už jsem tady několikrát zmiňoval. „Poslední žralok“ se jednoduše chtěl svézt na vlně popularity slavnějšího amerického kolegy. Nakonec tohle byl recept Italů u dalších hororových subžánrů.
Hodnocení: 35%
