Prokletí smrti
Operazione paura
Itálie, 1966, 85 minut
Režie: Mario Bava
Scénář: Romano Migliorini, Roberto Natale, Mario Bava a John Davis Hart
Hrají:
Giacomo Rossi-Stuart (Dr. Paul Eswai)
Erika Blanc (Monica Schuftan)
Fabienne Dali (Ruth)
Piero Lulli (Inspektor Kruger)
Mario Bava ukazuje, že stylizované historické horory nebyly jen doménou Rogera Cormana, ale právě italská škola měla v tomhle žánru hodně co nabídnout. „Prokletí smrti“ je krásnou ukázkou toho, jak je možné vytvořit dobrý horor s několika málo postavami a dobře vybranými prvky, především pak pokud se týká kulis. Když se podíváte na „Prokletí smrti“, budete se docela divit tomu, kam se po Bavovi italská kinematografie dostala.
Dostáváme se do Transylvánie, což samo o sobě je dost symbolické, ale rozhodně zde nečekejte nějaké upíry. Mario Bava je originálnější. Hned na začátku nás seznamuje s podivnými událostmi. Žena utíká od starého domu, volá „Ne, ne!“, ale pak skočí na hroty a pravděpodobně tak ukončí svůj život? Mario Bava využívá poměrně standardní prvek nejistoty diváka, který bude chtít vědět víc. A proč také ne, ono to stojí za to.
Ocitáme se na starém sídle a sledujeme podivné události, které nedají hrdinům spát. V oblasti dlouhodobě dochází k podivným úmrtím, která jsou spojena s prokletím. Těm, kdo mají zemřít, se před smrtí zjevuje malá holčička. Právě tady začíná Bava využívat klasických prvků gotického hororu, které jsou trochu narušené krásným, stylizovaným oblečením, u něhož mám obecně trochu výhrady, ale to i v případě Cormanových snímků. To oblečení je pro mě až takové moc jásavé, načančané.
V jiných ohledech snímek funguje dokonale. Stará budova, kde je všechno obehnáno pavučinami, jsou zde krásné, vysoké oblouky, monstrózní stěny, všechno je kamenné, studené. A do toho ta holčička, která je jako pěst na oko. Nesmí se zapomínat ani na zvukovou složku, která jen potřebně dokresluje tu správnou gotickou atmosféru. Jak kdybyste se vrátili do jiné doby, do doby, kdy horor měl ještě ten správný význam.
„Prokletí smrti“ rozhodně není pro mladé diváky a pro ty, pro které je nejstarší film, na který chtějí kouknout, natočen po roce 2000, ostatní je jen pravěk. Tohle jsou filmy, které ale mají smysl, které dýchají tím správným kouzlem a duchem. Mario Bava uměl natáčet především tyhle gotické horory a jeho snaha je korunována tím, že i dnes se najdou lidé, kteří to dokáží ocenit.
Hodnocení: 75 %
