Psychosis
Velká Británie, 2010, 89 minut
Režie: Reg Traviss
Scénář: Reg Traviss a Michael Armstrong
Hrají:
Charisma Carpenter (Susan Golden)
Paul Sculfor (David)
Ricci Harnett (Peck)
Justin Hawkins (Josh)
Velká Británie. Země původu zajímavá, slibující trochu jinou podívanou. Ouha. Charisma Carpenter. Americká hvězdička, díky níž jsem si před tímhle filmem vzpomněl na dávné doby, kdy jsem sledoval „Buffy, přemožitelku upírů“. A další ouha. Kdybyste si náhodou mysleli, že herec potřebuje velký rejstřík k tomu, aby utáhnul celý film, tak tomu tak vůbec není. Charisma se spokojila s neutrálním, vyděšeným a prázdným výrazem, které dokázala mít na tváři téměř 90 minut filmu. Vcelku obdivuhodný výkon, ale na nějaké veledílo to úplně nestačí. A to se k tomu navíc přidá hodně neoriginální nápad.
Susan se s manželem stěhuje do Anglie, kde chce napsat svou další knihu. Někde v průběhu filmu se dovídáme, že Susan se kdysi psychicky zhroutila. A kolem ní se začínají dít události, které vidí jen ona sama. Co se tedy děje? Zase se psychicky hroutí? Anebo je všechno trochu jinak? Film nám odpověď sdělí až na konci, v zajímavé pointě. Oprava, pointa by byla zajímavá, kdyby byla nějak nová, ale není. Je stará, ohraná jako vinyl od Beatles. Jediné pozitivum? Není tu tak špatná atmosféra, což je do jisté míry dáno rozlohou domu, ale i tím, že tady tvůrci trochu věděli, co dělají. Kamera stojí na správných místech, někdy až nečekaně správných, což nám dává dostatečný prožitek, a to i přesto, že film jako takový vlastně za moc nestojí.
Ve filmu se zbytečně opakují scény a dlouhou dobu se zdá, že v podstatě stojí na místě a nic se neděje. Ne, ono to není jen zdání, ono se vážně dlouhou dobu nic neděje, i když se nám celý štáb snaží namluvit něco jiného. „Psychosis“ se na první pohled tváří jako jedna velká hádanka, kde se postupně obracejí kousky skládačky, která pak ve finále geniálně zapadnou do sebe. „Psychosis“ je ale spíše velký zmatek, který si snaží hrát na umění a na inteligentní thriller, ale ve skutečnosti mu hodně chybí. Když už konečně nadejde konec a my se dovíme onu ohromující pointu, nejsme překvapeni ani ohromeni, nemáme ani pocit, že by všechno do sebe zapadlo. Jako kdybychom hodinu a půl řešili Rubikovu kostku, ale ve finále jsme si řekli, že se na to vybodneme, rozebereme jí a poskládáme přesně tak, jak má být. Ale tohle není řešení zapeklité hádanky, to je jen usnadnění.
Ve své logice se „Psychosis“ snaží až příliš tlačit na pilu, což je jasně navozeno i samotným názvem, který se nám snaží vnutit, že tohle celé je vlastně jenom šílení jedné divy, čímž nám jednoznačně dává najevo, že to vůbec šílení nebude, ale že je to všechno pravda. Asi jsem teď dost prozradil, ale myslím, že to ani není na škodu, film stejně řekne až moc jasně, o co jde.
„Psychosis“ je tak jen další snahou jít ve stopách „Šestého smyslu“ a „Těch druhých“, ale snahou, která dopadla na hodně neúrodnou půdu. Anglické prostředí a starý dům ještě nejsou zárukou toho, že vyjde i tak provařená pointa.
Hodnocení: 25%
