Repentance
USA, 2013, 90 minut
Režie: Philippe Caland
Scénář: Shintaro Shimosawa a Philippe Caland
Hrají:
Forest Whitaker (Angel Sanchez)
Anthony Mackie (Tommy Carter)
Mike Epps (Ben Carter)
Sanaa Lathan (Maggie Carter)
„Repentance“ znamená lítost nebo také pokání. Nabízí se tedy určitý předpoklad, že zde budou náboženské prvky. Naštěstí na ně není tolik kladen důraz, i když o víru rozhodně jde, stejně jako o lítost z toho, že se něco stalo a stát se nemělo. Co si ale budeme povídat, název není až tolik to, co dokáže na snímek nalákat. Je to hlavně přítomnost trochu známějších jmen, především pak Foresta Whitakera a Anthonyho Mackieho.
S podobným obsazením jsem si nebyl jistý, jestli je možné očekávat horor, který by se dal označit jako atmosférický. Ukázalo se samozřejmě, že nikoli, protože tohle je film, který staví zejména na tom, jaké jsou herecké výkony, a to obou zmiňovaných pánů, kteří dokazují, že jsou herecky na výši, ale bohužel ani oni nedokážou zastřít, že scénář jim moc nepřál a nechal je vymáchat v klasických vodách torture hororů, kde jedinou výhodou je, že Forest Whitaker tuhle pózu prostě zvládne.
Příběh začíná tím, že dva muži – jsou bratři, jak zjistíme později – jedou v autě, a očividně jsou docela opilí, minimálně na to, aby mohli řídit způsobem, který by se dal nazvat bezpečným. Dojde k nehodě, při které se něco stalo, ale nevíme přesně co. I když nám to film doslovně neřekne nějak brzy, stejně asi celkem snadno odhadnete, co se ve skutečnosti stalo, a proč se následně děje to, co se děje.
Anthony Mackie se po nehodě stává terapeutem a poradcem lidí s psychickými problémy. Blízkost smrti na něj měla tento efekt a on se stal úspěšným. Pak se zde objevuje pacient, kterému ale možná nebude schopen pomoct. To, že to sem tam malinko připomíná „Šestý smysl“ je naštěstí jen dočasný dojem. Pacienta hraje právě Forest Whitaker. Pacienta, který se ukáže, jako někdo jiný, než za koho ho Mackie považoval. Jenže snímek je ve svém vyprávění poměrně jednoznačný a tak se snaží zaujmout hlavně herectvím a pak také několika docela drsnými scénami.
Foret Whitaker skvěle zvládá postavu, která je do jisté míry schizofrenní v tom smyslu, že jste schopni se na něj dívat jak s pochopením, tak i s nenávistí. Jeho postava je velmi ambivalentní, což je hlavní důvod, proč film sledovat, protože on skvěle zahrál všechny roviny. Že je postava pak těžko uvěřitelná z hlediska příběhového, to už je chyba scénáristů, stejně jako závěr, který tak nepříjemně šustí papírem, až to pěkné není. Když je scénář špatný, ani výborní herci to nezachrání.
Hodnocení: 35 %
