Váš úkol v tomto typu her je snadný. Jste zamčeni v pokoji a musíte se dostat ven. Ale tady jednoduchost končí. Dostat se ven je většinou poměrně složité, pokud hra není odfláknutá, ale zase nesmí být složité až moc, kdy úkony, které vedou k odemčení dveří jsou nesmyslné a lze na ně přijít jen naprostou náhodou nebo pomocí návodu.
Postup hry je většinou stejný u každé hry. Rozhlédnete se kolem a nějaké předměty můžete vidět hned na první pohled, ale k těm, které vás dovedou až k cíli, tedy odemčení, se dostáváte mnohem hůř. Musíte kombinovat dosavadní předměty, hledat další, umě skryté a hlavně mít na tohle všechno trpělivost, protože návod se dá vždycky najít, ale je jisté, že lepší pocit budete mít až tehdy, když zapeklitou hru vyřešíte sami.
Otázkou možná je, proč tento typ her zařazuji na stránky o hororu. Jedním důvodem je to, že rubrika Hororové hry je doposud poměrně nevyužita, a druhým důvodem hororový nádech, který tyto hry mají. Tedy alespoň ty, které chci představit. A uznejte sami, už jen ten nápad zavřít samotného člověka do pokoje, z něhož se na první pohled nemůže dostat – trochu to připomíná Saw, nemyslíte? – je hororovým námětem jako vyšitým.
Autor her, které chci představit, je Japonec Toshimitsu Takagi (jeho typu her se říká takagism), jehož dílka jsem na internetu pod položkou Room Escape objevil jako první. Jedná se zatím o čtyři hry s názvy: Blue Chamber, Crimson Room, Viridian Room a White Chamber. Všechny čtyři hry na mě zapůsobily svou atmosférou, nejvíce asi Viridian Room, který má navíc temnou, trochu strašidelnou hudbu. Nejsem si úplně jist, jestli jsem seřadil hry podle toho, jak vznikaly, ale rozhodně jsou řazeny podle náročnosti.
Pokud vás podobný typ zábavy zajímá, určitě se podívejte na stránky http://www.fasco-csc.com/index_e.php, kde všechny čtyři hry najdete. A zkuste si je bez návodu. Někdy to skutečně není tak jednoduché.
|
|
|
|
|
|
