Sandman 10: Tryzna
Vydalo nakladatelství Crew, 2012, 489 Kč
Scénář: Neil Gaiman
Kresba: Michael Zulli, Jon J. Muth a Charles Vess
Příběh se nám uzavřel, i když ještě jsou knihy, které ze série vycházejí, například nedávno vydaná kniha "Sandman: Předehra", která bude na Comics Blogu v dohledné době také recenzována. Já jsem se k finále série dostal až po nějaké době, tak moje zpoždění omluvte, ale říkal jsem si, že by bylo fajn uzavřít sérii ještě před tím, než se pustím do recenze "Předehry". Když se v knize "Sandman 9: Blahovolné" Sandmanův příběh v podstatě uzavřel, dalo se jen těžko odhadovat, co vlastně v poslední knize bude. Ale odpověď je jednoduchá. Je jí samotný název, tedy "Tryzna". Jak říká Wikipedie: "Tryzna je pietní slavnost konaná na počest a památku zemřelých." Je asi jasné, za koho se tahle slavnost bude konat.
Samotný příběh "Tryzna" je tvořen celkem čtyřmi prvními sešity, které vyprávějí o tom, jak se jednotlivé postavy vyrovnávají s tím, že jeden z Věčných odešel. Gaiman jako kdyby si dával pozor na to, aby do příběhu vměstnal všechny postavy, s nimiž jsme se za celou dobu seznámili. A daří se mu to velmi dobře. Setkáváme se zde s postavami, které byly důležité, ale i méně důležité, všechny vzpomínají na Morfea, mluví o něm, zatímco nový Pán snů již pomalu začíná úřadovat. Ten příběh není nějak komplikovaný, není ani moc zamotaný, ale přesto vás dovede příjemně zmást, nadělá vám v hlavě trochu nepořádek, protože ve světě Věčných není nic tak jasné, jak byste si přáli.
Osobně si nemyslím, že Gaiman zakončil sérii ve velkém stylu, ale spíše ji zakončil tak, aby se opravdu jednalo o pietu, aby se konalo vhodné uzavření jednoho příběhu, který sám začal vyprávět. A to se nakonec podařilo. Asi bych byl raději, kdyby se skončilo již sešitem 73, ale Neil se ještě chtěl trochu vykecávat a prezentoval další dva příběhy, kdy ten předposlední mi nebyl schopen říct skoro nic a líbil se mi velmi málo, možná nejméně v celém sandmanovské sérii. Poslední příběh však má rozhodně svoje kouzlo a končí tam, kde Gaiman nejvíce září. Končí Shakespearem, vytvářením mytologie kolem této osobnosti, mytologie, která je fantastická, částečně reálná, částečně.... vysněná. Tohle prostě Gaiman umí a dovede tak vyprávět silné příběhy.
"Sandman 10: Tryzna" funguje jako samostatný příběh, hlavně poslední dva jsou naprosto samostatné, ale pokud jste si zamilovali sérii, v tom případě si poslední knihu prostě musíte užít. Neil Gaiman prezentuje rozloučení, které je správné, příjemně nostalgické, důležité a navíc rozhodně není konečné. Stále si můžete domýšlet příběhy, které by mohly následovat, které se odehrávají ve vaší hlavě, ve vašich snech. Těch příběhů je mnohem více a Neil Gaiman vás nechá, abyste si je užili sami, ve svém soukromí, protože se dá očekávat, že sny nesdílíte. Anebo ano? Nejen Neil Gaiman se rozloučil se sérií se ctí, podařilo se to i ilustrátorům, především pak Michaelovi Zullimu, jehož kresba s tryznou dokonale souzní. Zajímavě se pak předvedl Jon J. Muth. Komiks "Vyhnanci" se mi sice nelíbil, ale jeho kresba vás dovede zaujmout, ať už v dobrém, nebo špatném. Série "Sandman" se uzavřela, tak nezbývá než se těšit na další příběhy, které z tohoto světa vycházejí.
Hodnocení: 80 %