Sanitarium

80%
Andělé jsou skuteční, o tom se může přesvědčit hrdina této adventury hned na začátku. Fascinující zážitek však trochu kazí, že se jejich setkání odehrává mezi zdmi blázince...

Sanitarium

Vydaly ASC Games v roce 1998

 

Rozumné by bylo považovat nebeského posla za výplod hrdinových představ, ale v "Sanitariu" není nic jasné, ani to, zda je hrdina sám blázen, ambiciózní zmetek, nebo zubožená oběť. Zamotává se stále více v síti nejasných stop do minulosti a halucinací, v níž by se těžko zorientoval i duševně zcela zdravý člověk.

 

Úplně normální blázinec, až na toho podivného anděla...

 

Děj hry byl rozkouskován do kapitol, v nichž se na střídačku prolínají svět reálného blázince a svět hrdinových představ. Normálnost a nenormálnost se tu stávají variabilními pojmy a všeobjímající atmosféra tajemství je konec konců umocněna i tím, že neznáme ani hrdinovu podobu, protože pobíhá po chodbách ústavu s hlavou v obvazech. V dobrodružstvích za hranicemi svého vězení pak na sebe dokonce bere různé identity, když se vtěluje do role své sestry Sarah nebo komiksového hrdiny Grimwalla.

 

Kdyby hráč nepřistoupil na uvedený koncept a neakceptoval epizodické minipříběhy jako záblesky v chaosu v hlavě hlavní postavy, konzistentnost "Sanatoria" by nezachránil ani sjednocující příběh na pozadí. Příčina vězí už u vývoje ve studiu DreamForge Intertainment. Každý z týmu měl jinou představu o tom, jak by se měl psychologicky založený horor odehrávat, takže nakonec slepili všechny nápady dohromady. Tomu odpovídá i nevyrovnanost v délce a obtížnosti jednotlivých kapitol, která nemá nejmenší tendenci gradovat k velkému finále.

 

Hrdinovi začne lehce svítat, když narazí na záznamy svých rozhovorů s doktorem Morganem.

 

Jak bývá u adventur dobrým zvykem, ovládání je maximálně zjednodušené. Stačí k němu myš, když levé tlačítko slouží k pohybu i interakci s okolím a při kliknutí na postavu se odhalí inventář. Jediný problém se objeví při navigaci, kdy citlivost v řízení hrdiny občas selže a on radostně sbíhá a vybíhá schody, na které ho nikdo navádět nechtěl.

 

S myší si vystačí i řešení hádanek, které vycházejí převážně ze zkoumání daného místa, z naslouchání rozhovorům, ze čtení materiálů, ale objevují se tu i klasické rébusy jako skládačky ze slov, propojování různých kabelů a trubek, nebo obyčejné piškvorky. U mechanických hádanek bych doporučila z vlastní zkušenosti nejdřív pečlivě prozkoumat celou obrazovku, aby se nestalo, že přehlédnete jedno hloupé, schované tlačítko a všimnete si ho, až když už jste se nějaký čas mordovali s řešením...

 

Fantaskní návrat do rodného domu v roli hrdinovy sestry.

 

"Sanitarium" těží z neustálé proměnlivosti hrdiny a napětí dosaženého animovanými útržky z jeho minulého života. Najdeme tu sice lehce morbidní místa, ale k vyvolání hororového efektu není třeba krve a zabíjení. Docela stačí hrůzy, k nimž se tu na různých úrovních autoři neustále vracejí - vyrovnání se s osobními ztrátami, záchrana bezbranných a boj proti těm, kdo si uzurpátorsky berou do svých rukou moc rozhodovat o ostatních. Podařilo se vše zkombinovat tak, že z děje chvílemi mrazí v zádech a chvílemi hluboce soucítíme s hrdinou. Jen škoda, že si "Sanitarium" ty nejlepší emoční okamžiky vyplácalo už někde uprostřed, protože jinak jde o skvostné dílko surfující na vlně originality a fantazie, kterou ohraničují jen dobové technické možnosti autorů.

 

I šílené vize o boji kyklopů s hmyzem s kybernetickými implantáty mají svoje kořeny kdesi v realitě.

 

Minimální systémové požadavky:

Windows XP/Vista

Procesor 1.8 GHz

Paměť 512MB RAM

3D grafická karta kompatibilní s DirectX7

Hororové hry (duchové, příšery, vědci, vrazi, děti)


Přidat komentář