Mistři hrůzy: Světlovlasé dítě
Masters of Horror: The Fair Haired Child
USA, 2006, 55 minut
Režie: William Malone
Scénář: Matt Greenberg
Hrají:
Lindsay Pulsipher (Tara)
Jesse Haddcock (Johnny)
Lori Petty (Judith)
William Samples (Anton)
Studentku Taru srazí cestou ze školy dodávka. Když se probere, zjistí, že je v cizím městě, uvězněná v domě podivínských manželů. Ti ji brzy zavřou do sklepa, z něhož není úniku. Ve sklepě Tara objeví stejně starého mladíka Johnnyho, který nemůže mluvit a dorozumívá se s ní jen psaním do prachu. Johnny není v pořádku, zachvacují jej podivné stavy a celý sklep je popsán nápisy varujícími před Světlovlasým dítětem. Když je Johnnymu nejhůř, objeví se děsivé monstrum, které se snaží Taru dostat. Tara postupně odhaluje tajemství nejen Johnnyho, ale i umělecky založených manželů, kteří jsou…
„Světlovlasé dítě“ je ukázkou, že když tvůrce pracuje dobře s daným tématem i žánrem, nepotřebuje závan originality. Stačí jen dobře nakládat s klasickými žánrovými prvky a použít je ne jen pro sebe samotné, ale pro odvíjení příběhu. Devátý díl první série „Mistrů hrůzy“ nepřináší nic nového, převratného ani originálního, jen a pouze ukazuje krásu a funkčnost vyzkoušeného a tradičního. Pracuje s atmosférou, jejím dávkováním a stupňováním, s tradičními žánrovými prvky a postupy, ale místo toho, aby je jen hlouběji zašlapával do bahna všednosti a okoukatelnosti, ždímá z nich to dobré a krásné, to, co dělá žánr žánrem, to, proč máme tento žánr rádi. Originalita není stoprocentně nutná a potřebná, když tvůrce ví, co má v ruce a jak s tím naložit. Tohle je nejzářivější pozitivum tohoto dílu seriálu. A jeho skvělou ukázkou je již samotný úvod příběhu. V něm je koncentrována veškerá následující kvalita příběhu.
„Světlovlasé dítě“ totiž obsahuje tu nejzákladnější hororovou klasiku – trochu okultismu, tajných domluv s nečistými silami a ani nějaké ty oběti a vzkřišování mrtvých nikdy neuškodí. Tajemstvím nasáklé prostředí i postavy a výpad nečekaného a děsivého do všední reality. K tomu všemu přidejte hodně povedené a děsivé monstrum, z něhož jde opravdu hrůza a výbornou práci s atmosférou.
Režisér William Malone ze seriálového výběru nepatří zrovna mezi plodné a úspěšné žánrové režiséry. Před seriálem měl na kontě jen nějaký ten díl ve „Freddyho nočních můrách“ a „Příběhů ze záhrobí“ a pár ne moc povedených hororů („Netvor“, remake „Dům na Haunted Hill“ a „Strach.com“). Až po „Mistrech hrůzy“ natočil zajímavou „Parasomnii“. „Světlovlasé dítě“ se tak z žánrového i uměleckého hlediska řadí k jeho nejlepším filmovým pracem. Jako by si pro tento díl schovával všechny své schopnosti. Kromě nich je totiž Malone zajímavý snad už jen tím, že ve své soukromé sbrírce má robota Robbyho ze sci-fi „Zakázaná planeta“ z roku 1956.
Příběh, kromě atmosféry a povedeného monstra, stojí hlavně na zajímavých postavách hlavní hrdinky Tary a matky Judith. Obě jejich představitelky se jich zhostily velmi zajímavě a povedeně a činí z nich divácky velmi milé postavy. Hodně sympatická Lindsay Pulsipher Taře vtiskla výrazný punc realističnosti a pozitivní živelnosti. Ve stejný rok se objevila i v experimentálním krátkometrážním hororu „Little Farm“ a mihla se i v páté řadě „American Horror Story“. Lori Petty je pak ostřílenou velmi charismatickou a zapamatovatelnou harcovnicí s desítkami filmových a seriálových rolí na kontě. Její Judith je stejně odhodlaná, jako temná a děsivá.
Příběh a zápletka „Světlovlasého dítěte“ jsou snad příliš přímočaré a nepřekvapivé, přesto patří k nejlepším dílům seriálu pro svůj dokonalý žánrový soulad formy s obsahem. Nepřekvapí, ale prostě jen potěší, polahodí oku i hororové duši. A to se nepovede každému dílu.
