Sector 7 (2011)

40%
Korejci jsou stejně praštění jako ostatní asijské národy a jejich kinematografie prostě stojí za to. Záleží jen na jednotlivci, jak je pojme, obvykle se nedají hodnotit čistě objektivně. Ale "Sector 7" - objektivně - žádná sláva není.

 

Sector 7

7 gwanggu

Jižní Korea, 2011, 100 min

 

Režie: Ji-hun Kim

Scénář: Je-gyun Jun

Hrají:

Ji-won Ha (Hae-jun)

Sung-kee Ahn (Jeong Man)

Ji-ho Oh (Dong-soo)

Ae-ryeon Cha (Scientist Kim)

 

Přestylizované korejské dílko "Sector 7" se nese v duchu přehnaných asijských filmů, kde kašleme na nějaký příběh, kašleme na nějakou atmosféru, jedinou důležitou věcí je STYL! Takže v hlavní roli máme korejskou mužatku, která je drsnější než terminátor, všichni ostatní chlapi na plošině jsou oproti ní Pravé blondýnky, prohání se na motorkách se svým přítelem, resp. přítelkyní, tady se jedná o ukázkové přehození rolí ve vztahu... Ovšem to je úplně jedno, a co dělají na ropné těžební plošině motorky taky.

Ha nebo He nebo Hae-jun, kdo se má v těch jménech vyznat. Každopádně hlavní rozmazlená princeznička, která s přehledem šikanuje bandu "ostrých" chlápků.

Příběh je kardinální slátanina, klišovitá blbost o genetických pokusech ve stylu „z dvoucentimetrového mořského motýlka si v rámci pokusu uděláme pětimetrové monstrum a pak ho necháme v moři,“ řízlá nějakou tou rodinnou tragédií. O to ale také vůbec nejde, příběh je jen vata okolo drsňáctví hlavní hrdinky.

Čertví kdo je korejec v popředí, hlavně že má pušku, zapalovač a ví, že ropa hoří.

První část filmu se točí okolo stále zmiňované drsoňky, sice je vykreslená spíše jako rozmazlený fracek, než jako asijský Kurt Russell, ale co, hlavně že se při jízdě na motorce umí tvářit drsněji než Rambo v bažině. Pak se ovšem objeví retardovaný dělník s ksichtem smažené ryby, zemře hlavní doktorka, mimochodem jediná koukatelná ženská v celém filmu, a Sector 7 dostane spád. Chvíli to sice vypadá jako tajemná vyvražďovačka, ale nenechte se zmást, tvůrce to moc dlouho nenapíná a pěknou digitální stvůrečku (kde jsou ty slastné časy, kdy "Godzillu" hrál chlapík v gumovém overalu a boural paneláky z lepenky!) máme na scéně prakticky neustále.

Pár korejských Statečných.

A s nástupem monstra si diváci znalí věci začnou připadat jako v asijské akční hře, konkrétně při souboji s nějakým bossem. Naše příšerka je obrovský nesmrtelný obojživelný šváb s proklatě mrštným jazykem a ropou místo krve, takže sice hoří jako fakule při sebemenší jiskřičce v okruhu kilometru, jenže je to úplně jedno, protože oheň jí zřejmě nic nedělá.

Pěkně tváří v tvář, obrovské monstrum všech moří je zhypnotizováno rozmazlenou mužatkou.

Naši hlavní hrdinové se ho pokoušejí zabít po celý zbytek stopáže filmu, samozřejmě postupně odpadají a po emotivním výlevu, kdy hlavní mužatce umře frajer (ehm, frajerka), je obří mořský šváb efektně zavražděn vrcholně nakrknutou mužatkou pomocí důlního vrtáku. Tento popis zní děsně, ale není to tak hrozné, tedy pro toho, komu se podobný stylový a cool typ asijské kinematografie líbí. Jenže. Film se potácí na rozmezí více asijských žánrů, není to takový nářez jako třeba „Tokio Gore Police,“ ale rozhodně nezapadne ani vedle „Ju-on“. Tudíž tak nějak netuším, kdo by mohl být cílovou skupinou tohoto filmu.

 

Hodnocení: 40%

Hororové filmy


Přidat komentář