Sezóna zabíjení
Killing Season
Belgie, 2013, 91 minut
Režie: Mark Steven Johnson
Scénář: Evan Daugherty
Hrají:
Robert De Niro (Benjamin Ford)
John Travolta (Emil Kovac)
Milo Ventimiglia (Chris Ford)
Elizabeth Olin (Sarah Ford)
Špatné to není, to se dá říct celkem hned, ale rozhodně to není ani geniální. Co si budeme namlouvat, snímek „Sezóna zabíjení“ zachraňují oba hlavní herečtí představitelé, kteří dokáží i z jalového a špatného scénáře vytěžit něco, na co se dá dívat, něco, co má smysl a co vás může i bavit. „Sezóna zabíjení“ ale až příliš riskantně balancuje na hranici dobrého filmu a propadáku. A může za to právě především scénář, který se vyžívá ve zbytečném patosu a klišovitých dialozích.
Benjamin (De Niro) je americký voják, který sloužil v Jugoslávii, Emil (Travolta) se v Jugoslávii narodil a bojoval za svou rodnou část – Srbsko. Pojí je určitá společná minulost. Podrobněji až v průběhu filmu. Znovu se setkávají až po osmnácti letech, kdy pouze Emil ví o tom, že se již znají. Emil chce jediné – po dlouhé době se chce pomstít člověku, který mu provedl něco zlého něco, na co prostě nedokáže zapomenout.
Základní zápletka je poměrně jasně daná. Tohle je hra kočky s myší. Kdo je kočka a kdo je myš? Tak ze začátku je to celkem jasné, ale vzhledem k tomu, že jsou oba veteráni, mají oba schopnosti, které je možné využít v boji o přežití. Oba používají luky, což automaticky upomíná na Ramba, ale pořádný samopal se zde nakonec neobjeví. Vzhledem k celkem jednoduché zápletce bylo nutné, aby film obsahoval něco navíc. Více méně se zdá, že to něco navíc jsou herečtí představitelé.
To je strašně málo. Na filmu je vidět, že váhá mezi tím, jestli být hororem, který je skutečně krvavý, thrillerem, kdy se dva borci – už trochu starší – nahánějí po lese, anebo dramatem o dvou mužích, kteří si potřebují něco vyříkat a o rodinných problémech jednoho z nich. Tohle je strašná škoda, protože snímek pak postrádá něco opravdu výjimečného. A to ani nemluvím o těch banálních větách, co jsou hercům vkládány do úst. Oba jsou však dostatečně schopní, aby to ustáli.
Pravda, u Travolty sem tam není jisté, jestli hraje, anebo se snaží vzpomenout, co má říkat, ale když budeme brát první variantu, tak je to dobré. Robert De Niro už mnohokrát dokázal, že i v naprostém propadáku dovede něco uhrát. To nakonec vede k tomu, že dle mého si film průměr zaslouží, i když, jak jsem uvedl v úvodu, hodně balancuje na hraně, z které pro některé diváky jistě spadne.
Hodnocení: 50 %
