Stacy
Japonsko, 2001, 80 minut
Režie: Naoyuki Tomomatsu
Scénář: Kenji Otsuki a Chisato Ôgawara
Hrají:
Norman England
Tomoka Hayashi
Yukijirô Hotaru
Ryôichi Inaba
Kdyby se vybíraly japonské filmy, které by bylo možné označit jako béčka, která jsou až příliš vážná, respektive se snaží v sobě mít nějaké poselství, ale podávají to naprosto banální způsobem, že vás nebaví postavy poslouchat, tak by právě snímek „Stacy“ byl velmi vážným adeptem této kategorie. Jenže tam, kde jsou podobné americké filmy prostě nudné, levné a těžko snesitelné, tam stejně Japonci přinesou něco, co dá snímku malinko navíc. I když by to mělo být třeba jen skvělé gore.
„Stacy“ je opravdu hrozný film ve smyslu kvality. Je to tak ztřeštěné a zároveň tak krvavé, že to ani pořádně nejde dohromady. Jenže ono to opět nějakým zvráceným způsobem funguje. A do toho všeho je ještě vloženo poselství o lásce, které je mimo jiné prezentováno i líbivými záběry na krásné, téměř andělské Japonky. A ano, opravdu je to film o zombie, které jsou navíc celkem efektně rozsekávány.
Hned na začátku je scéna, která dokáže milovníky trash filmů navnadit. Tři děti si hrají s ležící dívkou, když se slečna najednou zvedne. Samozřejmě, že si nechce s dětmi hrát, ale chce je sníst. Tady jsou ještě tvůrci celkem umírnění, protože děti vidíme jen vcelku. Ale pak už to začíná být pořádná řežba. Dívka je prostřílena – skutečně ohromujícím způsobem rozsekána – a pořád se hýbe. Trikově je to prostě dobré. Jenže jinak je to velmi těžké sledovat.
Tvůrci udělali všechno možné, co je napadlo. Zprávy, dokumentární pojetí, loutky, klasičtí herci, snové scény, brutální řežba, prostě všechno možné, co jim zrovna proběhlo hlavou, se v tomhle snímku objevilo. Je to ukázka toho, že je do filmu možné narvat cokoli, a přesto to bude určitým způsobem fungovat. „Stacy“ sice není dobrý film, ale drží pohromadě, což je asi to nejneuvěřitelnější.
„Stacy“ je krásnou ukázkou toho, jak moc je Japonsko ve filmování jiné, jak moc rozličné prvky do filmu tamní tvůrci narvou. A to je asi to všechno. Ten příběh je minimalistický a v podstatě jde jen o ty myšlenky, které jsou tady podávány až moc polopaticky. Místy je to celkem zábavné, ale hlavně tím, jak je to ujeté. Opravdu spíš snímek pro žánrové nadšence a milovníky filmografie země vycházejícího slunce.
Hodnocení: 35 %
