Svatá krev
Santa sangre
Mexiko, Itálie, 1989, 123 minut
Režie: Alejandro Jodorowsky
Scénář: Alejandro Jodorowsky, Roberto Leoni a Claudio Argento
Hrají:
Axel Jodorowsky (Fenix)
Blanca Guerra (Concha)
Guy Stockwell (Orgo)
Thelma Tixou (Tetovaná žena)
Mluvit o snímku „Svatá krev“ jako o hororu je celkem komplikované, protože to rozhodně na první pohled horor není, ale přesto jsou zde prvky, o nichž jako o hororových mluvit můžeme. Alejandro Jodorowsky prostě není tak jednoduchý autor, jehož tvorbu byste mohli snadno škatulkovat. „Svatá krev“ je drama, je to thriller, je to brutální poezie, je to mysteriózní film, je to trochu i fantaskní film, bizarní film a v některých chvílích je to i horor.
Na začátku se seznamujeme s hlavním hrdinou, který si tak klidně nahý sedí na stromě, který má ve svém pokoji, jež je součástí jakési specializované léčebny. Pravděpodobně je to blázinec, ale že by se bláznům dávaly do pokojů stromy? Je to jen jedna podivnost, ale jak zjistíte, tak bizarnost prostupuje celým filmem, což je umocněno i tím, že většina postav jsou cirkusáci, případně lidé se zvláštnostmi.
„Svatá krev“ se odehrává v rozháraném rytmu, kdy většinu doby sledujeme minulost, která se kolem hlavní hrdiny odvíjela a kterou on sám procházel. Sledujeme jeho dětství, jeho dospívání a nakonec i období v blázinci. Hlavní důraz je ale kladen na minulost a částečně na to, jak se vlastně do blázince dostal, i když to pochopení samo o sobě až tak zásadní není. Důležitější je spíše sledovat to, co se děje.
O filmu „Svatá krev“ by se dalo uvažovat jako o obráceném giallu, kdy nesledujete oběti a pátrání po vrahovi, ale vraha a to, co prováděl a jaká byla příčina toho, co prováděl. Jodorowsky se pak ještě zbavil elementu pátrání, protože vina a nějaké potrestání ze strany veřejné moci zde nejsou zásadní, pokud pomineme skutečnost, že je šílenec zavřený v ústavu pro choromyslné.
„Svatá krev“ se vyznačuje bizarností, která je spojena s lidmi od cirkusu, kteří jsou prostě unikátní, i když podobné najdete i v jiných filmech, jako třeba „Zrůdy“, ale Jodorowskému se přitom daří vytvářet nádherné a nezapomenutelné obrazy, kdy propojení bezruké ženy a hlavní postavy je skutečně okouzlující. Tohle není film pro každého, ale jeho bizarnost, brutálnost a krása mi prostě sedly.
Hodnocení: 80 %
