Take Shelter
USA, 2011, 120 minut
Režie: Jeff Nichols
Scénář: Jeff Nichols
Hrají:
Michael Shannon (Curtis)
Jessica Chastain (Samantha)
Tova Stewart (Hannah)
Shea Whigham (Dewart)
„Tak Shelter“ je jeden z filmů, na které jsem se velmi těšil. Je to hlavně proto, že se zabývá tématem, které mě zajímá. Zaprvé se soustředí na mysl člověka a na to, jestli je šílenec, nebo ne, jestli se propadá do schizofrenie a paranoii, anebo skutečně ví něco víc, co ostatní vědět nemohou. A zadruhé? Zadruhé je to možnost přicházející katastrofy. Jasně, jsem spíš ten typ, co má rád zombie, ale to neznamená, že ho nebude zajímat dobře natočený film o tom, jak může být člověk nepochopený, když chce zůstat připravený na všechno.
Curtis je na první pohled naprosto normální člověk. Tedy až na to, že má obličej Michaela Shannona. Má krásnou manželku – aby také ne, když je to Jessica Chastain (jistě, mám slabost pro zrzky) –, hezkou dcerku, s jejímž postižením (je hluchá) se skvěle vyrovnávají. Jenže pak se začnou dít divné věci. Curtisovi se začnou dít divné věci. Má ošklivé noční můry, které ho probouzejí celého propoceného, nakonec se probudí i pomočený. Samotnému mu dojde, že není něco v pořádku.
Jenže nejde jen o to, co se mu zdá, jde i o to, co vlastně vidí. Bouře jsou skutečně zvláštní, jako kdyby se v Curtisově okolí neustále blýskalo. A pak ptáci. Lítají ve zvláštních obrazcích. Pak najednou z ničeho nic udeří hrom. A ještě jednou. Za bílého dne. Z čistého nebe. Curtis si uvědomí, že je jediným, kdo to slyší. Nevíme, jestli to platí také o mračnech ptáků. Nevíme, jak daleko sahá lidská imaginace a její porucha, nevíme, kde je ještě realita.
Michael Shannon ukazuje, že je naprosto skvělým hercem, ještě ke všemu pořádně nedoceněným, protože jak jeho výkon ve snímku „Take Shelter“, tak jeho další role ve filmech „Kazatel Kalašnikov“ nebo „The Runaways“ jsou jen ukázkou toho, jak vyspělý herec to je a jak skvěle dokáže zahrát skutečně různé charaktery. Není se pak čemu divit, že už byl nominován na Oscara, i když se divím, že to nebylo za film „Take Shelter“. „Nouzový východ“ ale rozhodně není špatný film.
Pokud přijmete, že film „Take Shelter“ má pomalé tempo, že celou dobu budete drženi v napětí, co se vlastně stane, o co vlastně jde, budete filmem nadšeni. Jedná se o úžasně sebedestruktivní snímek, co nemusí snést každý, přece jen není snadné vidět člověka, jak postupně sám upadá. Není s ním něco v pořádku, to je jasné, ale kde je ta hranice, kterou už nejspíš překročil? Já jsem byl napnutý až do samotného závěru, který mě doslova nadchnul.
Hodnocení: 80%
