The Eye Creatures
USA, 1965, 80 minut
Režie: Larry Buchanan
Scénář: Larry Buchanan
Hrají:
John Ashley (Stan Kenyon)
Cynthia Hull (Susan Rogers)
Warren Hammack (Robertson)
Chet Davis (Mike Lawrence)
Mám rád staré věci. Především z nostalgie, ale také proto, že mě zajímá, jak se tenkrát věci dělaly, ať už to bylo psaní knih, tvoření komiksů, hudby anebo natáčení filmů. V tomhle případě hororů. A mám rád také špatné věci, filmy, které nejsou moc dobré, protože na nich je možné se učit tomu, jak dělat věci lépe. A neplatí to samozřejmě jen o filmech, ale i o dalších formách umění.
„The Eye Creatures“ je ukázkou obojího. Jedná se o film, který už má za sebou pět desetiletí a dávno se prověřilo, že to není snímek nijak dobrý, naopak je celkem špatný a zubem času nemohl přežít. Ale na druhou stranu si říkám, že i když to není zrovna dobré, je na tom vidět určitá snaha, kterou by bylo možné dotáhnout k lepšímu výsledku nejspíš ve chvíli, kdyby na to bylo více peněz.
Na Zemi to skoro vypadá, že by se mohlo objevit nějaké monstrum. A vypadá to na monstrum z vesmíru. Vědci mají nějaké náznaky toho, že se zde cosi mimozemského objevilo. Celkem dost dlouho si ale musíme počkat na to, až něco uvidíme. Tady bych scénu, kdy se monstrum blíží a my vidíme jen jeho pazouru, docela rád ocenil, protože je hororová a také dnes docela funguje.
Jasně, snímek „The Eye Creatures“ vás nevyděsí, o tom žádná, ale líbí se mi právě ta skutečnost, že se tvůrci snažili, alespoň nějakou scénu pojmout skutečně tak, jak by v hororovém filmu měla být pojata. Jinak je to ale celkem standardní sci-fi hororový balast, který vás scenáristicky neosloví. Jde už jen o to, aby se zde objevila nějaká dobrá maska. A nutno říct, že v tomhle ohledu je snímek docela originální.
Film „The Eye Creatures“ má tu příšeru už ve svém názvu, a tak je jasné, že zde bude nějaké monstrum, které má hodně očí. Tohle úplně nevyšlo, ale přesto je podoba příšery docela zajímavá a dá se na ni koukat, i když možná i trochu proto, že se vám bude zdát spíše směšná, než aby byla skutečně děsivá. Jakmile se ale objeví více, má to něco do sebe a není to úplně zlé. Nevyděsí, ale může potěšit z hlediska nostalgie.
Hodnocení: 40 %
