The Final
USA, 2010, 93 minut
Režie: Joey Stewart
Scénář: Jason Kabolati
Hrají:
Marc Donato (Dane)
Jascha Washington (Kurtis)
Whitney Hoy (Bridget)
Justin Arnold (Bradley)
Šikana. Někdo se s ní v životě nesetká, jiný si jí protrpí na plné pecky. Osobně musím říct, že takové téma mě docela zajímá. Postaví se za šikanované studenty někdo? Dostanou se někdy do situace, kdy se budou moct bránit? A pokud ano, jaký bude jejich způsob obrany? Bude se jednat o klasické vyřizování účtu anebo o skutečnou pomstu? „The Final“ to vzalo z gruntu a ukázalo nám, jaká monstra je možné vytvořit tím, že banda idiotů šikanuje menší skupinku nýmandů, kteří se odlišují svým vzhledem a prostě tím, že nemají bohaté rodiče, či jsou jiným způsobem odlišní.
Pětice šikanovaných si usmyslí, že bude nejlepší zbytek třídy uspat na jedné maškarní party a potom si to se všemi vyřídit. Až do této chvíle je to docela dobrý film, kde se může stát všechno. Jenže pak se to všechno začne dít, oběti si vybírají svou pomstu, a ona to není taková zábava, jak se očekávalo. Z obětí se stávají lovci, z mučitelů kořist, která jen bezmocně sedí svázaná řetězy a jako dobytek čeká na porážku, která musí přijít. I oni anglicky zvaní „bullies“ si musí užít toho psychoteroru doplněného o teror fyzický, stejně jako si to museli roky vychutnávat ti s nižším statusem.
Nápad vcelku ucházející, ale jak říkám, ve chvíli, kdy vyšly na povrch záměry skupinky pomstychtivých studentů, jakákoli zajímavost se z filmu vytrácí a my jen sledujeme, jak si pětice – postupem času se i jejich skupinka ztenčuje – užívá mučení, které si pro školní oblíbence přichystala. A zase se nám nabízí jedna z těch otázek, jestli je pomsta přípustným způsobem, jak se domoct svých práv, anebo je lepší čekat na spravedlnost. A jestli je pomsta přípustná, tak v jakém rozsahu. Kdy už se jedná o opájení se mocí a využívání slabin? Je fakt, že film nám moc neodpovídá a v podstatě nám říká, že pomstu si můžeme vychutnat, ale stejně je to jedno, protože naše životy budou stejně mizerné jako před tím, pokud budou vůbec nějaké. Škoda, kdyby bylo více zaměřeno na tenhle aspekt, film je mnohem zajímavější, než jakým ve skutečnosti byl.
Nesledujeme tak nic jiného, než snahu zaujmout nás – možná i zhnusit – nějakými těmi scénkami, které jsou ale v jiných filmech provedeny mnohem lépe. Odstříhávání prstů není ničím neobvyklým, k odříznutí jazyka nakonec nedojde, škoda. A proříznutí páteře doprovázené komentářem o tom, jak je důležité poslouchat na biologii, je skutečně „zábavné“. A nejhorší na tom všem je, že nám nějak nevychází počty, protože mrtví se objevují znovu na plátně anebo se zase ztrácí. No, rozhodně to moc promyšlené nebylo. Je to škoda. Možná za to mohl nedostatek financí, možná jen nedostatek invence. Ale ze začátku se zdálo, že tohle může být o něčem.
Nakonec nemohu jinak a musím dát filmu podprůměrné hodnocení, protože nemá tolik čím zaujmout. Atmosféra není nijak drásající. Gore je v podstatě nulové. Herecké výkony, hlavně v podání šprtů, jsou kostrbaté a přehrávané, zajímavou postavou je jedině Kurtis, který to hraje na obě strany. Aspoň ze začátku. Jinak se ale nic velkého neděje, zajímavá je pak snad ještě scénka s banjem. Film jsem si prostě příliš neužíval a spíše mi přišel neskutečně zdlouhavý.
Hodnocení: 25 %
