The Shuttered Room
Velká Británie, 1967, 99 minut
Režie: David Greene
Scénář: D. B. Ledrov a Nat Tanchuck podle Augusta Derletha a H. P. Lovecrafta
Hrají:
Gig Young (Mike Kelton)
Carol Lynley (Susannah Whately Kelton / Sarah)
Oliver Reed (Ethan)
Flora Robson (Aunt Agatha)
Neurčitost. To je slovo, které mě v souvislosti s tímto filmem napadlo a celou dobu stopáže mi zůstalo v hlavě. Už v úvodu sledujeme, co se stalo jedné rodině. Nebo alespoň vidíme neurčité náznaky. Malá dívka byla někým vyděšena v posteli, ale jelikož sledujeme vše pohledem toho, co ji děsilo, nevím, co to bylo nebo kdo to byl. Rodiče dívky tím ale podle všeho trpěly.
Střih a přesouváme se do současnosti, tedy filmové současnosti, kde sledujeme manžele, kteří přicestovali na venkov, kde si chtějí prohlédnout starou usedlost, kde podle všeho nikdo nějakou dobu nebydlí. Netrvá příliš dlouho, abychom pochopili, že žena, kterou zde sledujeme, je onou malou dívkou, která právě v tomto zpustošeném domě utrpěla silné trauma.
Susannah si myslí, že je všechno za ní. Rodiče jsou mrtví a ona je jedinou dědičkou sídla. Nevrací se jen proto, aby se srovnala s minulostí, ale také proto, aby ze starého domu udělali letní sídlo, kam se budou moct vracet a kde budou moct přebývat. Místní jim ale jasně dávají najevo, že to není nejlepší nápad a že by se na to měli vykašlat a prostě vypadnout, protože se Susaniným rodem je spojeno prokletí.
I když by se mohlo zdát, že hlavní tíže příběhu leží na manželech Keltonových, ve skutečnosti jsou zde ještě místní v čele s Ethanem (Oliver Reed), který jednoduše jen svou přítomností vytváří pocit, že zde je něco démonického, něco nebezpečného, co se musí dostat na povrch. To vše je navíc prodchnuto chtíčem a touhou ublížit, která se v příběhu také projevuje. Místy je to nepříjemné hodně, a to se v podstatě nic nestane.
Snímek byl natočen v britské produkci, ale nikoli studii jako Hammer nebo Amicus, ale mají ho na svědomí Seven Arts Pictures a Troy-Schenck Productions. Nejsou tak odvážní v tom, co je zobrazováno, ale přesto jsou zde scény, které vás nenechají klidnými, a i když nejsou explicitní, je celkem nepříjemné je sledovat. Další ukázka toho, že britský horor byl mnohem zajímavější v minulosti než dnes, kdy se snaží být moc americký.
Hodnocení: 70 %
