Tichá noc, krvavá noc (1974)

40%
Návrat vnuka člověka, co se ve městečku kdysi zapálil, nevěstí nic dobrého. Že by se odkryla dávná tajemství?

 

Tichá noc, krvavá noc

Night of the Dark Full Moon

USA, 1974, 88 minut

 

Režie: Theodore Gershuny

Scénář: Theodore Gershuny, Jeffrey Konvitz a Ira Teller

Hrají:

Patrick O'Neal (John Carter)

James Patterson (Jeffrey Butler)

Mary Woronov (Diane Adams)

Astrid Heeren (Ingrid)

 

„Tichá noc, krvavá noc“ je klasickým hororovým filmem, který lze označit jako béčko. Má nižší rozpočet a hned při první vraždě je jasné, že peněz nebylo nazbyt, ale na druhou stranu je zde vidět, že lidé, kteří na snímku pracovali, věděli, co chtějí natočit a že skutečně mají rádi horory. „Tichá noc, krvavá noc“ rozhodně není dokonalým filmem, protože má mnoho chyb, ale na druhou stranu je pro mě něčím, na co se podívám raději než na mnohé nové horory, které nás chtějí krmit spoustou klišé a nudnými partami teenagerů.

I ve špatném hororu jsou momenty štěstí.

V malém městečku je dům, k němuž se očividně váží neblahé události. Že by tedy snímek vyprávěl o strašidelném domě? V tomhle směru ale trochu klame tělem. Dům má být jeho současným majitelem, posledním z rodu Butlerů, prodán. Butlera zastupuje právník, který si zároveň užívá nemanželských hrátek. Jeho štěstí však netrvá dlouho, protože „Tichá noc, krvavá noc“ je ve skutečnosti slasher, který si snaží brát něco málo z Hitchcocka či z italských giallo. Právník i jeho milenka jsou zabiti, ale nevíme kým a nevíme proč. Očividně se ale otevírá minulost, která není růžová.

Nedůvěryhodní občané.

V minulosti totiž došlo k události, jež má důsledky pro současnost. Někdo ví, co se stalo, někdo ví, jaká zvěrstva byla spáchána. Chce se mstít. Lidé musejí umírat, ale divák zůstává v nevědomí.  Postupně se odhaluje tajemství, pro které lidé musejí umírat. Tajemství, které není zas tak skvěle vypointované, stejně jako není příliš dobře odhalováno. Je to až příliš samoúčelné, film pak postrádá napětí, i když se snaží alespoň o trochu toho gore, případně zobrazování brutality.

Krev v hororu podle všeho nesmí chybět.

Film „Tichá noc, krvavá noc“ má vesměs dobrou atmosféru, která je ale rozmělňována nejen prokládanými scénami, které jsou komentovány vypravěčem – v závěru tak snímek skutečně velmi zpomaluje – ale také tím, jak herci hrají. Není to opravdu nic, čím by se měli chlubit. Emoce jsou najevo dávány velmi špatně, což jenom snižuje celý dojem. Když žena říká, že se celá třese chladem, divák má spíš pocit, že je jí vlastně docela horko, i když by jí zima asi opravdu měla být. Nemluvím pak ještě o tom, jak jsou některé scény nelogické a zjednodušované, aby tvůrci dosáhli svého. Proto se film může zdát hodně kostrbatý a krkolomný pro snadné divácké přijetí.

Oheň není nejpříjemnější.

Nechci tvrdit, že je „Tichá noc, krvavá noc“ úplně špatný film. Jak jsem řekl v úvodu, je to jeden ze starších kousků, které si dám raději než mnohá současná béčka, ale nemění to ani nic na tom, že má svoje výrazné chyby. Trocha víc gore by mu rozhodně slušela, stejně jako pokus nějak změnit vyprávěnou sekvenci tak, aby byla napínavější. Začátek slibuje docela dobrou, skutečně hororovou podívanou, ale ve druhé polovině tato iluze padá a jsme jenom svědky průměrného, až podprůměrného béčka.

 

Hodnocení: 40%

Hororové filmy (béčka, vrazi)


Přidat komentář