Toxické děti
The Children
USA, 1980, 93 minut
Režie: Max Kalmanowicz
Scénář: Carlton J. Albright a Edward Terry
Hrají:
Martin Shakar (John Freemont)
Gil Rogers (Šerif Billy Hart)
Gale Garnett (Cathy Freemont)
Shannon Bolin (Molly)
Max Kalmanowicz není právě člověk, který by byl v branži vyhledávaným režisérem. Za svou kariéru natočil pouhé dva filmy, z toho „Toxické děti“ jsou jeho prvotinou a zároveň tedy filmem předposledním. Druhým (a posledním) filmem, u kterého zasedl na režisérskou stoličku, byl film „Dreams Come True“, což ani není horor, ale fantaskní komedie. Příliš s ní neuspěl, a tak se na režii vykašlal a v novém tisíciletí je známý spíš jako zvukař, mimo jiné se podílel i na filmu „Zbav nás všeho zlého“.
Ač není v hororové oblasti příliš velkou osobností, natočil film, který je čistě hororový. Myslím, že k natočení filmu „Toxické děti“ vedla režiséra, podobně jako mnohé jiné tvůrce, zkušenost s filmem „Noc oživlých mrtvol“. „Toxické děti“ jsou v podstatě variací na stejné téma, ale aby byl film ještě o něco depresivnější a drsnější, do role zombie jsou vtěleny pouze děti.
Abych byl úplně přesný, děti zde nevystupují jako zombie, jak je známe, ale přesto do jisté míry přeměněné jsou. Nejedná se o ty roztomilé drobečky, jež milujeme. Jejich kůže vybledla, jejich úsměv se stal zlým. Nechtějte od nich obejmout. Nechtějte, aby vás přivinuli na svou malou hruď. Doufejte, že se s nimi nikdy nesetkáte, protože už to nejsou děti, jaké jste znali. Není přímo řečeno, co způsobilo, že se změnily, ale z úvodní scény se to dá docela dobře odvodit. Jednoduše řečeno, zombie nákazu může způsobit cokoli.
Český název, který je mnohem kýčovitější než ten originální, dal jasně najevo, že tohle je béčko se vším všudy. A ještě s něčím méně. Kdyby to byl klasický horor béčkového ražení, chtělo by to možná ještě trochu víc krve. Zároveň tomu chybí i křik na správných místech. To je jen drobnost. Problém je v tom, že snímek je až příliš schematický, příliš jednotvárný a navíc zdlouhavý. Když už dojde na akci, je dávkována pozvolna, jako kdyby mohla uškodit. Trikové sekvence jsou průměrné až velmi slabé, kdy bylo vidět, že zkušeností s podobnými výjevy zase není tolik.
„Toxické děti“ jsou jednoduše béčkem, na které rychle zapomenu. Neděje se zde nic zapamatováníhodného, snad jen to, jak se ty děti umí děsivě tvářit. Není toho víc. Ve tmě je špatně vidět, co se vlastně děje, úhly kamery jsou nepřekvapivé, odtajňující vše, co by mohlo alespoň trochu vyvolat úlek. Hudba je spíš televizní než filmová, což v tomhle případě považuji za urážku. Jednoduše shrnuto prostě jedno béčko z mnoha.
Hodnocení: 40%
