Twixt
USA, 2011, 88 minut
Režie: Francis Ford Coppola
Scénář: Francis Ford Coppola
Hrají:
Val Kilmer (Hall Baltimore)
Bruce Dern (Šerif Bobby LaGrange)
Elle Fanning (V.)
Ben Chaplin (Poe)
Francis Ford Coppola pořád žije a pořád je tvůrčím člověkem, což dokazuje po roce 2000 hlavně filmy, které jsou spíše nezávislé, specifické svou stylizací a jedná se vlastně o výsledek touhy ještě něco natočit, mít u toho radost, trochu si zaexperimentovat a neřešit, jak budou filmy přijaté. Tohle se mi na snímku „Twixt“ líbí. Coppola se se rozhodl pro krásnou stylizaci, která mu místy hapruje technicky, ale jinak se na ni celkem dobře dívá.
No dobře, co si budeme namlouvat, ta stylizace není nijak originální, ale Elle Fanning vypadá s tím nalíčení a s pastelovými barvami bílé a temně modré prostě krásně. Docela i zapomenete na to, že Val Kilmer se v té době snažil metodou Stanislavského připravit na roli slona. Právě on je hlavní postavou, která prochází – většinou je opravdu v pohybu – celým příběhem a snaží se napsat příběh.
Hall Baltimore je spisovatel a na jeho údělu je vidět, že ani autoři v Americe nemají na růžích ustláno a musí se hodně otáčet, aby se prodávali, a to i přesto, že mají agenty. Na druhou stranu musejí mít jen nápady a sem tam jet někam, kde o ně ani moc nestojí. U nás je být spisovatelem ještě zábavnější. Ale právě při jedné takové cestě se Hall dostává do městečka, kde se nejprve setká s podivínským šerifem, který obdivuje jeho tvorbu a ukáže mu mrtvolu, ale také s dívkou, která je... no, na první pohled zvláštní.
V tom, jaké Coppola používá triky, skoro připomene „Draculu“, kde šlo také spíše o triky divadelní, naprosto bez digitalizace, což bylo krásné. Tady už to má svoje nedostatky a nabízí se otázka, jestli to nebylo možné místy trochu ještě vyhladit. Stejně tak i příběh, který vlastně ani není tak důležitý, protože je jedním velkým klišé, které se v hororech vidí velmi často. Postava Poa tomu také moc nepomůže.
Když snímek „Twixt“ dokoukáte, budete mít pocit, že jste byli o něco ochuzeni. Kromě necelé hodiny a půl také o nějakou pořádnou zápletku a trochu lepší vedení děje. Snímek je hodně na oko, na efekt, ale stejně se na konci nezbavíte pocitu, že tohle Coppola prostě nezvládl a točil, protože ho to bavilo, nikoli proto, že by to mělo bavit jiné. Je to škoda, ten úvod byl zajímavý.
Hodnocení: 50 %
