Upíři, vlkodlaci a jiné strašidelné příběhy

100%
Máte chuť na trochu příjemné strašidelné četby a nepotřebujete, aby byly prolity hektolitry krve? Pak se usaďte do křesla, natočte na stránky lampičku a chraňte si krk!

Upíři, vlkodlaci a jiné strašidelné příběhy

Nakladatelství Československý spisovatel, 2014, 129 Kč

Upíři, vlkodlaci a jiné strašidelné příběhy

Co si budeme nalhávat, koupě knihy v řetězci Levných knih je vždycky tak trochu risk. Nota bene, když je příběh vydán přímo pod záštitou jmenované společnosti. Máte-li zálusk na takovou knihu, pak při vás musí stát buď štěstí, nebo odvaha. Nicméně se v těchto prodejnách dají pořídit i klasiky, za to palec nahoru, a někdy i opravdové klenoty. Takže jim odpustíte, že někdo může vydat knihu o nymfomankách z vesmíru, po kterých pátrá například upír a víla. Ona totiž literatura potřebuje i takovéto příběhy. Aby se čtenář pobavil, aby věděl, co je dobré a aby pochopil, jakých knih si vážit.

Přesně o jedné takové knize tento článek pojednává. Pravda, její název nehostí příliš originálnosti a mnohé prozrazuje, ale jak jinak nazvat sbírku strašidelných povídek, aby čtenář už ze vzdálenosti několika metrů pochopil, že jde o sbírku strašidelných povídek. Předvídatelnost názvu ovšem bohatě vynahrazuje krásná pevná vazba a ilustrace Féliciena Ropse.

Tak tu máme další sbírku, kde nás mají vysávat upíři, kde bafají zjevení, vlkodlaci požírají celé vesnice, a kde se hypnotizuje jako o závod. To značí jistý příslib zábavy. Knihu startuje samozřejmě E. A. Poe, bez něj by to nešlo. Díla toho muže jsou věhlasná, kdo by neznal alespoň "Havrana" nebo "Jámu a kyvadlo". Přesto musím uznat, že ačkoli si příběhy od Poa vždy přečtu ráda, jeho povídky v této sbírce si pomatuji nejméně. A není to jen tím, že byly první. Konkurence je zde totiž silná. Až zarážející.

Jen namátkou, věděli jste, že A. K. Tolstoj psal o vlkodlacích? Nebo že Guy de Maupassant napsat strhující povídku o neviditelném zlu? Tolstojův příběh je sice poněkud průhledný a tušíte, kam vás cesta zavede, nicméně jeho podání, vyprávění a všechny ty drobnosti okořeněné legendou vás dostanou. Tomu říkám umění. A povídka "Horla" od Maupassanta? Upřímně přiznávám, že už dlouho se mi nestalo, abych něco četla s tak zatajeným dechem. Příběh psaný formou deníku je jedním slovem výborný. Obsahuje stupňující se napětí, autorovy myšlenky a názory na jeho soudobé dění, ale najdete v něm dokonce i úvahy nad tím, zda jsme či nejsme ve vesmíru sami. A během těchto naprosto nadčasových myšlenek vás šťouchá cosi neviditelného, co vám krade život. Jenže jak se proti tomu bránit? Jak bojovat? Jak by takovému strašidlu čelil de Maupassant?

Sbírka obsahuje čtrnáct povídek, od Poa a A. C. Doyla se dočkáte dokonce od každého tří. Nemohu tu převyprávět všechny povídky, vždyť byste to pak už nemuseli číst. Ať už jde o autory známé, nebo ne, výběr příběhů se mimořádně povedl. Nesetkáte se s dvěma stejnými, nenudíte se. I když se opakuje motiv upírství, pokaždé je trochu jiný. Pochopitelně, až na ty dvě jizvičky na krčku. Ty v takových příbězích chceme, ty potřebujeme.

Této sbírce není co vytknout.

Doporučuje devět z deseti upírů, vlkodlaků a jiných…

Hororové knihy (upíři, vlkodlaci, duchové, mysteriózní)


Přidat komentář