Uzumaki
Japonsko, 2000, 90 minut
Režie: Higuchinsky
Scénář: Kengo Kaji, Takao Nitta a Chika Yasuo podle mangy Junji Ita
Hrají:
Eriko Hatsune (Kirie Goshima)
Fhi Fan (Shuichi Saito)
Hinako Saeki (Kyoko Sekino)
Eun-Kyung Shin (Chie Marayama)
Snímek „Uzumaki“ je zajímavý tím, že vznikl na základě mangy, která má celkem tři díly a která vyšla i v České republice. Těch hororů v manze zase není tolik, těch kvalitních ještě méně, ale právě „Spirálka“, která je podstatou celé manga trilogie a samozřejmě i filmu, je jedním z těch kvalitních děl v oblasti japonského komiksu, které mají hororový základ. Do jisté míry o kvalitě díla svědčí i skutečnost, že se dostalo do výboru „1001 komiksů, které musíte přečíst, než zemřete“.
Ač jsem velký komiksový fanda, mangu „Spirála“ jsem zatím nečetl. Ani ne tak proto, že bych ji neměl, ale prostě není tolik času. Těch komiksů, co u nás vyšlo a vychází, je strašně moc, a tak se na nějaké ani nestíhám dostat. Řekl jsem si, že to ale není překážkou k tomu, abych si užil filmové zpracování, které je v první řadě přece jen docela divné. To, co funguje v manze nemusí v hraném filmu fungovat, a myslím, že tohle je zrovna případ filmu „Uzumaki“.
Příběh se točí kolem spirál, což je asi jasné, ale ve skutečnosti začíná docela nevinně. Jsme v malém přístavním městečku, kde hlavní hrdinka uvidí otce svého kamaráda, jak na kameru natáčí ulitu hlemýždě. Ač to přece jen nedělá každý, rozhodně by to nebylo tak divné, kdyby alespoň dívku vnímal. On ale nereaguje na žádný její pozdrav a pohled plně upírá na ulitu. Není to poslední spirála, se kterou se hlavní hrdinka Kirie setkává. Přibývá jich v tempu nevídaném.
Spirála jako hlavní myšlenka není špatná, ale některé vizuální triky, které jsou s ní prováděny, ve filmu prostě nevypadají moc pěkně a jsou jednoduše divné. Jak Japoncům většinou chválím to, že pro ně není problém mít žánrový přesah, tak v případě filmu „Uzumaki“ to moc nefunguje a komedie mi tu přijde trochu zbytečná. Směšná stylizace několik obrazů pak kazí dojem, protože si myslím, že kdyby tohle bylo pojato vážně, má to teprve pořádný dopad na diváka.
„Uzumaki“ je zase trochu jiný horor, který se místy až moc jednoduše snaží diváka vyděsit – používá k tomu nástroje, které jsou pro japonský horor až moc typické. Když ale zůstává jen u své vlastní ujetosti, rozhodně tomu nelze upřít nápad a snahu udělat ze spirály skutečně děsivý symbol. To se částečně daří, ale film stejně zůstává spíše slabším, protože efekt, který na vás bude mít, nebude nejspíš nijak dlouhodobý.
Hodnocení: 50 %
