Ve stínu
Česká republika, Polsko, Slovensko, 2012, 106 minut
Režie: David Ondříček
Scénář: David Ondříček, Marek Epstein, Misha Votruba
Hrají:
Ivan Trojan (Hakl)
Sebastian Koch (Zenke)
Soňa Norisová (Jitka)
Jiří Štěpnička (Pánek)
Českých filmů máme na Necronomiconu jako šafránu. Není to ani tak proto, že by nebylo o čem psát, ale osobně mám obecně radši zahraniční produkci, takže se na české filmy ani nedostanu. Navíc filmy jako „Labyrint“ nebo „Poslední výkřik“ nešly do kin v takovém objemu, jak bych si představoval. Tudíž jsem je nestihl a budu si muset počkat na DVD, jestli nějaké vůbec bude. O to více jsem ale raději, že můžu pro jednou na stránkách recenzovat český film, který označím jako thriller, navíc jako thriller výborný. O českých filmech superlativy většinou nepěji. Alespoň ne o těch nových.
Trochu jsem si projížděl Necronomicon a hledal jsem, jestli jsem už někdy psal recenzi na český film. Pamatoval jsem si dobře, že nikoli. Je jen jedna výjimka, kterou je snímek „Valerie a týden divů“. Tohle je jediný český zástupce na našich stránkách, navíc československý. Jsou další filmy, které se zde natáčely, jako „Hostel“ nebo Van Helsing, ale to je jinak všechno. Pojďme se tedy věnovat prvnímu českému filmu, který recenzuji na stránkách Necronomiconu.
David Ondříček je uznávaný režisér, jehož filmy se staly doslova kultovními. „Samotáři“ a „Jedna ruka netleská“ jsou rozhodně snímky, z kterých se i dnes hojně cituje. „Grandhotel“ úplně nepropadl, ale všeobecné nadšení se nekonalo. A tak si dal David Ondříček na šest let pauzu. Ne proto, že by potřeboval volno, ale proto, že si chtěl natočit vysněný projekt. Tím vysněným projektem je samozřejmě film „Ve stínu“. Jedná se o autorský snímek, ale na scénáři přece jen spolupracovali i další autoři, mezi nimi scénáristická hvězda Marek Epstein. Příběh se údajně čtyřicetkrát, nebo snad vícekrát, přepisoval, ale znát to na něm rozhodně není. Alespoň ne tolik, aby to snímek sráželo do kolen.
David Ondříček je režisér, který má jméno. Proto si může dovolit zajímavé herce. Ve vedlejších rolích se tak objeví třeba Martha Issová, Jaroslava Adamová, Miroslav Krobot nebo Simona Babčáková, což jsou lidé, kterým by slušely i větší role. V nějaké recenzi jsem se dočetl, že je to známka zbytečného přepychu, což byl také jediný důvod, jaký recenzent – kritik? – uvedl pro to, aby nedal filmu plné hodnocení. Ani já mu plné hodnocení nedávám, ale pokusím se podrobněji rozvést proč.
Příběh se točí okolo Ivana Trojana, respektive jeho postavy kapitána Hakla. Je vyšetřovatelem přiděleným k případu, který se na první pohled jeví banální. Někdo vykradl kasu. Jenže jak se Hakl dostává hlouběji, zjišťuje, že je na stopě mnohem větší ryby. Případ jde do politiky, což je problém. Jak chce jeden člověk bojovat proti Leviatanovi. Obrovská Charybda ční nad člověkem, který si přeje jediné – spravedlnost. Ale jak dosáhnout spravedlnosti ve státě, kde je tato potírána?
Děj se odehrává v 50. letech minulého století v Československu. Nejednalo se o jednoduchou dobu, patří k nejkritičtějším v novodobých dějinách. Komunisté už se rozpínali v zemi a hodlali si s ní dělat, co chtěli. Občany čekala měnová reforma, respektive jedna z největších zlodějin v historii Československa hned po – nebo před? – vytunelováním České republiky. Kapitán Hakl ale nemá ambice řešit politické problémy. Jenom chce, aby neumírali nevinní lidé. Jak jsem však řekl, postavil se monstru, které sám není schopen přemoci. Ač má přátele, kteří jsou ochotni mu pomoci, bude to stačit?
Film má naprosto skvělou atmosféru, kterou lze popsat jedině jako film noir. Skutečně skvěle promyšlené záběry, místy hororová atmosféra, kdy vás čeká i nějaká ta lekačka. Myslím, že celkem účinná. Neříkám, že budete křičet, ale trhnout to s vámi může. Po trikové stránce je film naprosto skvělý. Digitálních triků si skoro nevšimnete, i když přece jen z polských ulic udělat Prahu, to není jen tak. Naprosto dokonalý je pád člověka z mostu na koleje. Bez střihu, jako to dělají hororoví mistři. Neskutečné. No... neskutečné. Na filmu je prostě vidět, že se podařilo získat finanční prostředky, a to jak doma, tak především v zahraničí. Podpora z polské strany je opravdu znát. Smutné, že u nás podobná pomoc neexistuje, alespoň ne v takové míře.
Mezinárodní spolupráce je patrná i v postavě německého vyšetřovatele Zenkeho. Ztvárnil ho Sebastian Koch, který je známý z filmů jako „Černá kniha“ nebo „Neznámý“. Jeho postava je trochu rozporuplná, chvílemi člověk neví, jestli má moc prostoru, nebo naopak málo. Je jakousi nití, která se táhne až do konce, aby se zde přetrhla, anebo naopak ukázala, co je na jejím konci. Jeho výkon je však výborný, stejně jako výkon všech hlavních postav. Kromě Trojana pak exceluje Soňa Norisová, jejich malý synek v podání Filipa Antonia, Marek Taclík nebo Jiří Štěpnička. Hercům nelze cokoli vytknout.
Za co tedy vlastně film kritizovat? Napasování na politiku je místy až trochu prvoplánové. Rusové jsou zde vykresleni opět jako strana nenáviděná, což je pochopitelné a snad i správné, ale proč zde není politická situace akcentována více? Samozřejmě, prolíná se celým filmem, ale až ke konci zjišťujeme, že za námi stojí náš Velký bratr. Do té doby by se vlastně divák obešel bez toho, že nás Rusové v té době již ovládají, jako kdyby to nebylo ani důležité. V některých momentech, kdy by mohl být film rychlejší, akčnější, jen z dálky sledujeme, jak postavy běží. Trochu tomu chybí náboj, který by bylo možné získat jiným záběrem nebo rychlejším střihem. Myslím si však, že to jsou drobné vady na kráse, které film rozhodně nevrhají do propasti, pouze poukazují na to, že dokonalost se hledá těžko. Je potěšující, že film byl vybrán do bojů o Oscara a přál bych mu umístění alespoň mezi nejlepšími pěti, ale necháme se překvapit. Konkurence je silná. Na český film je „Ve stínu“ pořád neskutečným nadprůměrem.
Hodnocení: 80%
